Dnes je: 21.10.2017 Sobota
Aktuální čas: 15 : 45 / Týden v roce: 42
Dnes má svátek: Brigita, Uršula, Voršila, Birgit, Berit, Brita, Birgita a další...
Aktuální fáze měsíce:
Více

Kdy má svátek Honzík?

?

Honzík je variantou jména Jan (24.6.) pro více informací se podívejte na přímo na něj.

Pohlaví jména: Mužské

Pranostiky pro tento den

Na svatého Václava není s bábou zábava!

Svatý Václav praví: Vláda všechno zdaní, lidé pak ji haní!

Svatá Anna chladna z rána, namrzne ti marihuána.

Jakub, Jakub, česnek nakup. Na tvůj svátek, Evžene, už se těžko sežene!!!

Déšť Sedmi spících - kopa brambor hnijících.

Svatý Jan Burian roupy mlátí úrodu kroupy.

Na svatého Jána voda očekávána.

Radši čerta než hřib před svatým Janem viděti, to se stele k hladu.

Když na Agripinu slunce září, obilovinám se pak daří.

O Deseti tisících rytířích déšť ozve se často jako smích.

Svatý Silver přichází, seno do stodoly hází.

Červen kapavý všechno napraví.

Seno v červnu nejde, oves potom vzejde.

Je-li červen deštivý, krásný červenec nás navštíví.

Na svatého Antonína lidská blbost svátek mívá!

Na svatého Celestýna nemáš-li, sedláčku, zaseto, je to tvoje vina.

Prší-li na Bílou sobotu, bude v létě nouze o vodu.

Na svatého Řehoře leží kožich na dvoře a v komoře selka má nožky nahoře.

Svatá Eulálie - ze střech se lije.

Na Hromnice rukavice a poslance nakopat do zadnice!

Na Hromnice dej si rumu tři sklenice!

Lucie - k smrti se upije.

Na svatého Sotera a Kaje zelenají už se háje.

Svatá Alice - zmoklá slepice.

Jaro zimu odhání.

V létě očekávej zmoklé slepičky.

Svatá Alice - zmoklá palice.

Lucie - po pitce se poblije.

Važte si chleba, bez něho je lidem zle.

Vychází-li slunce jakoby z mlhy a zapadá-li žluté, nejasné, bude pršet.

Myši se nedají do snopů, jsou-li snopy vázané roubíkem zhotoveným na Veliký pátek.

Kde se mělko oře, sklízí se ne hoře.

Objeví-li se na hnojištích nebo v pařeništích najednou rychle vyrostlé houby, bude pršet.

Kde pluh zahálel, tam klasů co na pleši vlasů.

Chléb a brambory jsou základem potravy.

Dvě oračky - dva krajíčky, tři oračky - tři krajíčky.

Chladný máj s vlhkým červnem plní stodoly obilím a stohy senem.

Svatá Cecílie ráda ryje pole.

Na svatého Martina dej si husu do klína.

Měsíc máj - koňům seno a na pec sám.

Jsou-li oblaka jako měď červená a široce do dálky roztažená, bude větrno.

Je-li duha světlá - bude opět do tří dnů pršet.

Pěkný den se rozpozná již od rána.

Svatá Kateřina chodí naškrobená.

Poklesne-li při zavlažování nápadně prudce příjem vody půdou, deště brzy budou.

Na Martina-li sněží, na Klimenta mívá sněh výšku stěží.

Červánky večer, pastýřovo potěšení, červánky ráno, pro pastýře varování.

Popelí-li se drůbež intenzivně v prachu a probírá si peří, usuzujeme z toho, že bude pršet.

Déšť se nechá slyšet, vidět i cítit na dálku.

Když sama od sebe zajdou okna (= orosí se), blíží se déšť.

Ráno šedé, večer čistý, pěkných časů posel jistý.

Ten půdu šetří, kdo za srpem týrá pluh.

Povstávají-li na západě žlutě vodnatá oblaka nebo oblaka červená, olověná či zelenavá, déšť to předznamenává.

Bez oráče by nebyl kmán ani král.

S jakým počasím přicházívá měsíc na počátku každé čtvrti, takové si podrží až po její konec.

Přikrývají-li čápi neboli bohdali na hnízdech svoje mladé, déšť je na spadnutí.

Netvoří-li se v noci rosa nebo je-li skrovná, brzkému dešti se to rovná.

Objevují-li se ráno velké hrubé beránky, rostou-li a tvoří-li záhy políčka, bude pršet.

Myši na poli a ve stoze, trn v noze, moucha v jíše, kde to přebývá, dobře nebývá.

Oř mělko, sej řídce, urodí se ti jen bodlák a metlice.

Kdo sníh zaorává, úrodu zkracuje.

Na prvé listopadové dny připadá poslední slunečné loučení léta.

Den Všech svatých je poslední, který zimu zahání.

Kdo nepohnojí, ten nepoklidí.

Myš na poli je horší než myš ve stavení.

Hnůj jest duší hospodářství.

Je-li Velký vůz obrácen ojí k jihu, bude pěkné počasí, a je-li obrácen ojí k západu, bude počasí deštivé nebo jinak nepříznivé.

Stahují-li se ryby do hlubokých vod, je před deštěm.

Vanou-li větry východního nebo severovýchodního směru, přináší pěkné počasí.

Úhory orej hluboko, budeš mít slámu vysoko.

Pěnkava před deštěm křičí: Prš, prš, prš!

Hustá černá bouřková mračna působí více hřmění než nebezpečné blesky, hnědá a červená mračna přinášejí více nebezpečných blesků.

Je-li duha nízká a plochá, značí to deštivé počasí.

Kůň miluje oves, půda miluje hnůj.

Aby ryba z lože předčasně nevystupovala, potřebuje rybník pod ledem okenice.

Na posledního dne října očekávej Halloweena.

Vylézají-li z rybníků, potoků a řek hodně žáby a ukazují se mnoho na cestách, polích, lukách a jinde, déšť přijde.

Svatá Agáta hází lidi do bláta.

Orba z jara - úroda malá.

Vyskakují-li ryby nápadně mnoho nad hladinu, očekávej déšť.

Hoří-li plameny louče, svíčky, lampy jasně bez všelikého prskání, den bude pěkný.

Když se veliké oblaky jako hrady a skály na nebi pozdvihují a malá oblaka rostou, bude pršet.

Hraje-li si prasečí dobytek se svým žrádlem, rozhazuje ho po chlívku a své podestlání roztahuje, pak se blíží déšť.

Září víno vaří, říjen víno pije.

Teplý říjen - studený únor.

Když dlouho listí nepadne, tuhá se zima přikrade.

Bekají-li mnoho srnci mimo dobu říjení, déšť je nedaleko.

Říjen k zimě hlavu kloní.

Koušou-li mnoho ovádi, komáři, tiplice, blechy a jiný hmyz, blíží se déšť.

Jsou-li mraky nízko a trhají-li se a nebo mají-li podobu roztrhaného plátna či rozcupované vlně-li se podobají, bude pršet.

Je-li silně cítit čerstvě nadojené mléko ze stájí a mléčnic, blíží se déšť.

Veliké množství myší bývá předchůdcem neúrody a drahoty.

Na déšť usuzujeme, když se ve chlévech krávy a voli ježí, srst se jim napíná a jsou-li celkově nepokojní, lízají-li zeď a telata mezi koně a větší dobytek poplašeně vbíhají.

Je-li slunce v kole a svítí-li jakoby zubatě, bude pršet.

Hrabe-li nepokojně drůbež, jdou-li slepice brzo na hřad nebo nechtějí-li ráno z kurníků, pak bude pršet.

Stydí-li se měsíc (= je červený), větrné počasí nastává.

Hnojiště kdo opatruje, stodolu a sklep naplňuje.

Na jaře se neoře.

Malá Panna Maria (= 8. 9.) vysévá, velká Panna Maria (= 15. 8.) přináší chléb.

Kdo roli správně oře, stojí si dobře.

Když se máslo po povrchu silně rozpouští, brzy bude pršet.

Nelze-li vydržet blízko u ohně, přijde obleva, sněžení nebo déšť.

Když květy smetánky se jen napolovic na noc svinují, hezké počasí následuje.

Když cvrčkové a kobylky pilně cvrlikají, pěkné počasí předznamenávají.

Špatná orba na zimu podporuje buřinu (= plevel).

Kde mají malou hromadu hnoje, tam dceru nevydávej!

Když se vodní drůbež po ránu s křikem žene do vody a ve vodě se nápadně mnoho šplouchá, co nevidět bude pršet.

Když dřevo naběhne a provazy se dlouží, brzy nato prší.

Černý les - jistý déšť.

Vlhký chléb věští déšť.

Padají-li oblakům hlavy, bude pršet.

Nese-li povětří daleko řeč, je-li slyšet daleko zvony, bití věžních hodin, hučení řeky, šum lesa, klapání mlýna, křik zvířat, nastane déšť.

Změní-li se náhle chuť vody ve studnici nebo v pramenech, déšť je už nablízku.

Otevírají-li spadané šišky svoje šupiny, předznamenává to hezké počasí.

O hromádku hnoje více na pole, o snop více do stodoly.

Pole činí úrodná rolníkův pot.

Nastane-li měsíční úplněk nízko nad obzorem, bude nadcházející měsíc deštivý, nastane-li však úplněk vysoko na obloze, pak ten měsíc bude suchý.

Sůl vlhne, déšť se strhne.

Kočka škrábe koště, dočkáme se deště.

Měj dobytek v pořádku, budeš mít pole jako zahrádku.

Teplé a suché léto plní sudy.

Když se slunce obrací k zimě, léto spěje v psí dny.

Je-li léto bez vody, budou drobný brambory.

Včasné zvonění bouřková mračna rozhání.

Srpen v psích dnech je parný, po psích dnech čas od času větrný a chladný.

V čase nejkratších a nejdelších dnů bývá povětrnost stálá.

Nerovnoměrně zralé obilí se staví v mandelech snopů do mandlíků.

Blýská-li se z jasna, blýská se na časy.

Vlnící se obilí - plné sýpky.

Je-li od Petrova dne do svatého Vavřince parno, přicházívá tuhá a sněživá zima.

Slavíka a kukačku je možno slyšet pouze do Petrova dne.

Mokrá léta - drahá léta.

Pod psem těžce jest léčiti, neb psí dny zabraňují lékařství.

V psích dnech i déšť pálí.

Kolik bylo na louce krtinců, tolik bude babinců (= kopek sena).

V den svaté Máří Magdaleny rádo poprchává, neboť svatá Magdalena svého pána oplakává.

Kdo seče za rosy, více poseče.

Louku seč, když je ti jí nejvíce líto.

Když se za větru hojně vlní obilí, budou sporé pecny.

Dozrávají-li borůvky, za tři týdny dojde i na žita.

Suché léto obyčejně úrodno jest obilím, a proto není nutno očekávati hlad; ale mokrá léta, drahá léta!

V létě dobře je na světě.

Prší-li na svatého Swithina, vydrží to čtyřicet dní. Jestli ale pěkně bude, po čtyřicet dní nebude pršet.

Vydrží-li pěkně do Swithina, může být dost chmele, obilí i vína.

Na svatého Swithina když prší, čtyřicet dní se pak voda vrší.

Hřmí-li v červnu, bude mít žito hrubé zrno.

Suchý červen plní sudy dobrým vínem.

Mají-li v senoseči při východu slunce lístky jetele na sobě led, neotálej, poseč louku hned!

Svatojánské deště málokterý rok nevypršují.

Dbej, aby co svatý Vít poseče, svatý Jan neodplavil.

Bylo-li počasí před Janem sychravé, bude po Janu mírně pršlavé, neboť svatý Jan chce mít svůj déšť.

Na svatého Jána noc není žádná.

O svatojánské noci si dny podávají ruce.

Mnoho ryb, málo zrna.

V červnu rojení nestojí za zvonění.

Kazí-li červen sena, prospívá ovsu.

Mokrý červen kazí celý rok.

V červnu mokro a chladno způsobí neúrodu snadno.

Přijde-li na svatého Nikodéma déšť, bude úrodný rok.

Červnový déšť je blaho, ale i ničivé bouře.

Když červen sluncem pohostí, úroda bude v hojnosti.

Je-li při západu slunce obloha převážně žlutá, bude větrno.

Dyž slunéčko zapadá krvavé, bude větř.

Na déšť usuzujeme: Vyletují-li včely časně ráno z úlů a příliš se od nich nevzdalují, kupí-li se kolem česna a jsou-li podrážděné nebo počnou-li se ze všech stran vracet do včelína.

Vlajou-li silně korouhve v křížové dny, bude v létě mnoho bouřek.

Hnůj není žádný svatý, ale divy činí.

Před bouří se u člověka stupňuje sklon k podrážděnosti.

Silná rosa z rána pěkné časy vyznamenává.

Válejí-li se psi ustavičně po zemi nebo po podlaze, blíží se déšť.

Chovají-li se jeleni při pastvě nepokojně, pobíhají-li a trkají se, déšť chystá se.

Je-li rudovato, déšť na sebe nenechá dlouho čekat.

Když měsíček lékařský ráno mezi sedmou a osmou hodinou květy rozvine, bude hezké počasí.

Když večer kokrhá kohout, ráno bude pršet.

Na Mikuláše je již dostatek paše.

V máji hřímoty nadělají trampoty.

Máj otevírá ráj.

Svatba v máji volá na máry.

Studený máj - v zahradách ráj, na polích háj.

Když je v květnu plný měsíc a není oblaky zastřený, tehdy zmrazuje ovocný květ, takže jej zahubí.

Tři májové deště zaplaví celou českou zem.

Ranní déšť a večerní smlouva bývají nestálé.

Jsou-li oblaka vysoko nebo jsou-li malá nebo jen řídce po obloze plují a přes den se zmenšují, povětrnost bude pěkná.

Putují-li po obloze červánky, značí to déšť.

Čím kvete trní později, tím méně bude obilí.

Kolik je v březnu mlh, tolik je v květnu mrazů.

Je-li deštivé Červené pondělí, neurodí se obilí.

Prší-li na Velikonoční pondělek, přijde zkáza na žita.

Kolik dešťů před Velikonocemi, tolik dešťů v srpnu.

Kdo se v Neděli velikonoční první vrátí z kostela domů, tomu nejdříve dozraje obilí.

Je-li na Boží hod velikonoční jasno, bude léto slunečné a vodou příhodné a na dar boží úrodné.

Je-li na Neděli velikonoční jasno, bude laciné máslo.

Bouřky-li na Boží hod velikonoční, s prací na poli zčerstva začni.

Když prší na boží hod velikonoční, bude dobrá tráva, ale špatné seno.

Déšť na Bílou sobotu přivolává suchotu.

Déšť na Velký pátek rozmnožuje statek.

Velký pátek deštivý dělá rok příznivý.

Na Bílou sobotu je dobře sázet stromy, hlavně štěpy, aby hojně plodily.

Na Velký pátek se nemá hýbat zemí neb ona kvílí spasitele.

Obilí na Zelený čtvrtek vyseté bujně roste a mnoho sype.

Na Zelený čtvrtek se má vysévat hrách a otevírat včelín.

Je-li Zelený čtvrtek bílý, bude teplé léto.

Kostelní zvony po mši na Zelený čtvrtek odlétají až do Bílé soboty do Říma, a když na Zelený čtvrtek naposledy zní, má člověk cinkat penězi, aby se ho držely.

Na Bílou sobotu se má chodit po sadu nebo v ovocné aleji a zvonit, aby byla úroda všeho ovoce.

Od Zeleného čtvrtka do Bílé soboty se nesmí orat či jinak s půdou zacházet, protože v ten čas v zemi odpočívá Kristus Pán, a kdo by půdou hýbal, tomu se na poli neurodí.

Odkud na Bílou sobotu vítr, odtud v létě deště.

Týden před Květnou nedělí a týden po Květné neděli rády padají pašije (= poletuje sníh).

Nečas na Květnou neděli není pro rok dobré znamení.

Hrom jasný osvobozuje od zahálky zimné.

První bouřky se dostavují na křídlech jiřiček.

Všady koukol mezi pšenicí.

Pozdní jaro je pravé požehnání.

Nikdy neodhazuj šat, dokud není konec května.

Z bodláčí mouky nenameleš.

Sníh dubnový hnojí, březnový máčí.

Ze špatného semene narostou jen plevele.

Rané ptáče dál doskáče, měj se k setí, můj sedláče.

Ošidíš-li výsev, ošidíš jen sebe.

Hrudka - pro ozimy budka.

Jak prvně zahřmí, fialka více již nevoní.

Březen - na pec si vlezem, duben - ještě tam budem, máj - zalezem dál.

Když šlápneš na devět sedmikrásek najednou, přišlo jaro.

Zvonohlík a rehek zahradní jsou neklamnými zvěstovateli konce jarního tahu sluky.

Z plevele se nemele.

Málo plevel jménem znáti, plevel musíš vytrhati.

Dokud nevypadají pašije (= poletuje sníh), dotud zima ještě neskončila.

Mokrá pole - samý plevel.

Je-li na poli chrpa a mák, bude chleba jen tak tak tak.

Ovlhne-li lína (= pruh pole) při setí žita, vrať se domů.

Na mokrém poli pluh se darmo namáhá.

Návrat jiřičky ohlašuje návrat letních bouřek.

Na písčité půdě lze jednu brázdu vypustit.

Když žáby dlouho do noci koncertují, hezký den ohlašují.

Přenáší-li kočka stále koťata a nebo je-li jinak nepokojná, déšť to předznamenává.

Kdo pole vysiluje, lehčí svůj váček.

Zahrada je jako všivá hlava, vždy je v ní práce.

Když pávi silně pokřikují a jsou líní a mrzutí, přijde déšť.

Brázda hluboká, sláma vysoká.

Padá-li kouř, padá i déšť.

Natahují-li se osiny hluchého ovsa a ovsíře pýřitého, blíží se déšť.

Konec dětské hry - rvačka, konec větru - déšť.

Ryba poli ani dobytku nepřekáží.

Rozpustí-li se brzo ráno v údolích mlhy, následuje pěkný den.

Studénka sílí, k dešti se chýlí.

Žito třeba ve spraš a pšenici zavčas.

Chleba se nedospíš.

Škaredí-li se slunce na Škaredou středu, škaredit se bude i obilíčko.

Na Škaredou středu již nerada deru.

Ranní déšť nebývá stálý.

Severní větroví ke konci února zvěstují ourodný rok.

Jílovitá půda vyžaduje tři i více brázd.

Kdo se nesrovnává s chlebem, nesrovnává se ani s Pánem Bohem, ani s lidmi.

Kočka se pase - bude pršet.

Východní vítr přináší počasí na sena, západní na zelí, jižní krupobití a severní psí počasí.

Každého třetího roku úhor nejprv podvoraný a od drnových kořenů osvobozený, nejlepším ročním hnojem, a to pokudž se státi může za plného měsíce, vyhnojen býti má.

Začnou-li najednou na lukách nebo na strnišťatech růst ve větším množství pečárky (= žampióny) nebo jiné houby, bude pršet.

Dvojí jest obyčejně čas lovení - jarní a podzimní. Na podzim jsou kapři a štiky vážnější (= těžší), mastnější a výbornější podstaty, ale na jaře ryby dražší bývají, protože jich jest méně.

Když se z naloženého zelí ztrácí voda, počasí bude pěkné.

Zvedne-li se za deště silný vítr, dojde brzo ke změně počasí.

Je-li chléb, není hlad.

Bez chleba polovice oběda.

Déšť před sedmou, svit před jedenáctou.

Když táhnou mlhovitá a potemnělá oblaka před východem slunce, bude pršet.

Když kukačka kuká na časy (= mnohokrát za den), bude pěkné počasí.

Dělají-li větrem hnané vlny na vodě mnoho pěny a když při veslování zůstává za lodí pěnová cesta, připravuj se na déšť.

Stávají-li se sušené houby vláčnější, bude pršet.

Semeno potřebuje tvrdou postýlku a měkkou peřinku.

Večerní červánky jsou radovánky.

Ze špatného semene nečekej dobrého plemene.

K obvyklým předdešťovým pocitům člověka náleží malátnost, ospalost, pocit únavy a zvýšený sklon k chybovému jednání.

Stoupá-li dým z topenišť sloupovitě vzhůru, bude hezky.

Když ryjí dešťovky hromadně malé kupky, bude hezky.

Je-li mrtvo a dusno, následuje déšť.

Roztahuje-li lovící ledňáček zrána svá křídla, ten den bude hezky.

Kroupy přinesou za sebou mráz.

Kdo si neváží chleba, neváží si ničeho a nikoho.

Čím kdo pluhu bedlivější, tím zisk hotovější.

Když se obloha temně barví nebo kupí-li se oblaky ve způsob věží a skal, předznamenává to příchod větrů.

Na Hromnice potřebuješ ještě polovinu píce.

Po Hromnicích musí zaječice vrhnout, i kdyby jí měli zajíčkové zmrznout.

Jsou-li při západu slunce na nebo silné červánky, bude větrno.

Ryba musí mít při spánku otevřené okno.

Když má duha vedle sebe ještě duhu vedlejší, pořádně zaprší.

Večerní červenost čas vyznamenává, ale jitřní déšť vydává.

Splazy (= nezoraná místa) na poli z pecnu odkrojí.

Jsou-li spadané borové šišky pevně uzavřené nebo zavírají-li se náhle, pršet bude.

Hnůj páchne, déšť ho spláchne.

Zapadá-li slunce do mraků, následuje větrný den.

Je-li mračno sivé či žlutohnědé barvy, rychlého letu a hřmotu, jako by ořechy v pytli míchal, potom jde o mračno kruponosné.

Chybí-li chléb, chybí i zpěv.

Vlhne-li na suchých místech sůl, soda, potaš, sanytr, tabák mouka apod., očekávej déšť.

Když skřivánkové vysoko v povětří lítají a zpívají, pěkné počasí předznamenávají.

Žito třeba do prachu, ale včas.

Jsou-li při západu slunce na jasné obloze červánky, další den se vydaří.

Půda si hnůj pamatuje.

Objevuje-li se večer mnoho netopýrů, bude hezky.

Jestliže kohout kokrhá, když jde spát, určitě bude vstávat s mokrou hlavou.

Na déšť usuzujeme: Je-li dobytek na pastvě nepokojný, kopyty a rohama prsť rozrývá, trhá sebou a plaší se, pobíhá s otevřenými nozdrami a čichá vzhůru, hlasitě funí a po vzduchu lapá, nohy si usilovně líže, hlavami hází, střečkuje a jalovice a voli hlavy pořáde do výšky vztyčují.

Je-li červený kruh kolem měsíce, který se brzo ztrácí, a z rána je silná rosa, která se v dopoledních hodinách záhy ztrácí, následuje pěkné počasí.

Vanou-li západní, severozápadní nebo jihozápadní větrové, déšť na sebe nenechá dlouho čekat.

Vlhne-li vlna na ovcích, bude deštivo.

Když po bouřce nebo po dešti nenastalo občerstvující chladno, další déšť se očekává.

Když kouř z komína jíti nechce, bude pršet.

Hleď, abys měl velké hnojiště.

Roste-li tráva v lednu, sahá bída ke dnu.

Dvojí orání - dvojí chléb, trojí orání - tři krajíčky.

Zpustlá štěpnice - prázdná truhlice.

Rezavějí-li očividně rychle železné předměty, bude deštivo.

Na Nový rok o kuří krok.

Létají-li vysoko v pravidelných formacích jeřábi, bude pěkné počasí.

Když myši neobvykle mnoho piští, brzký déšť to věští.

Je-li možno daleko cítit kovářský čoud, kouř z dýmky apod., očekávej déšť.

Bramborová kaše, to je strava naše.

Oziminu sej třeva v košili, ale hlavně si popíli.

Je-li slunce temně červeně zabarveno a před ním temně modré mraky hrozivě vystupují, následuje větrné počasí.

Když se dobře staví sněhuláci, bude pěkné léto.

Ranní déšť, ženský pláč a babí tanec vezmou vesměs brzký konec.

Kdyby nebylo oráče, nebylo by boháče.

Vrhají-li vysoké předměty ve svitu měsíce zřetelně viditelné stíny, bude krásně.

Jsou-li cítit bahnem mokřady, rybníky a toky, blíží se déšť.

Do svatého Vavřince (10. 8.) rozhodni se k námišce.

Načesaná jablka a hrušky se mají delší čas ponechat na hromadách stopu vysokých na sadě, nežli se domů klidí.

Pozdě zaseješ, málo sebereš.

Nelétají-li večer netopýři, déšť to značí.

Lucie - víno ti vypije.

Do nového domu se má nejdříve donést chléb, aby přišlo požehnání.

Vůz hnoje nad potřebu, nebude na újmu chlebu.

Mezi plujem a branami se plevel neukryje.

Oráčův pot - první vláha polí.

Chladné ranní rosy - polední žáry.

Když mechy neobyčejnou zelenost najednou dostanou a jejich proutečky se vztyčují, očekávají déšť.

Rozbolí-li údy, nastane změna počasí.

Když je mnoho myší, bude dlouhá a suchá jeseň.

Vyjou-li za dne nebo v noci příliš psi, déšť není daleko.

Potí-li se skály, déšť je nedaleko.

Na déšť usuzujeme: Pasou-li se ovce nepokojně, skáčou-li, tlačí se a strkají a nepokojně bečí.

Syt chleba neodhazuj!

Po sněhu Bára s Mikulášem šla, v dlouhé noci Lucka předla.

Objevují-li se nápadně mnoho užovky a jiní hadi, blíží se déšť.

Myjou-li se mnoho kočky, tj. lížou-li se a hladí si srst, déšť není daleko.

Leží-li pijavka lékařská klidně na dně, bude hezky.

Hluboká zimní orba chrání hospodáře před nemilými následky mokrých let.

Má-li měsíc oba rohy vzhůru, ochladí se.

Chodí-li svatá Kateřina po ledě, bude svatý Štěpán plavit koně.

Kačenka nosí škrobenici.

Martin, Kliment, Kateřina - jednou teplo, jednou zima.

Je-li v poledních a odpoledních hodinách obloha bezoblačná nebo téměř bezoblačná, další den následuje pěkné počasí.

Stoupají-li v sudech z vína drobné bublinky, které vydávají slabé šumění, bude deštivo.

Jaký roub, takové ovoce.

Má-li duha své konce v dolinách, bude deštivo.

Za zelena česané - kyselé bude.

Vlastní chléb jest nejjistější.

Měsíc v rybníčku - déšť do poříčku.

Ostří-li si kočka stále drápy, předznamenává to déšť.

Vznítí-li se v peci nebo v kamnech dřevo připravené na otop samo od starých uhlíků, bude pěkný den.

Když má přijít déšť, skřípe celé tělo.

Objeví-li se duha při jasném povětří, bude pršet.

Na déšť usuzujeme: Zavírají-li se přes den květy bodláků, pupavy bezlodyžné, svlačce rolního, drchničky rolní, měsíčku lékařského, žabince obecného, jetelů, okurky, lnu apod.

Hafají a kvílí-li nápadně lišky, brzy nato déšť přijde.

Naběhnou-li okna a dveře ve stavení, brzy se dostaví pršení.

Tvoří-li se na počátku deště na vodě po dopadu kapek v hojné míře stříbřité perličky, déšť hned tak neustane.

Jan (16. 5.) podvorává, Jan (24. 6.) odorává, Jan (29. 8.) zadělává.

Léto Všech svatých trvá tři hodiny, tři dny nebo také tři týdny.

Za kosou pluh.

Vydávají-li se včely za snůškou daleko od úlů, následuje několik krásných dnů.

Žito sij za sucha a třeba do hrud.

Jedenáctá rozhodne.

Jsou-li slunce nebo měsíc v červenavé, žluté či olověné šedé okruze, bude větrno.

Stoupá-li hladina vody ve studnách a vodojemech, déšť očekávej.

Květ mařinky vonné ve stínu usušený a v plátěném pytlíku chovaný zvěstuje nastávající déšť silnou vůni vydávaje.

Když ovoce zraje, chléb nejvíce plesniví.

Schovávají-li se pavouci pod listy a do úkrytů, brzy přijde déšť.

Orba plní klasy.

Stoupá-li měsíc a dostaví-li se deštivé počasí, potom budou deště velmi vydatné. Při klesání měsíce dešťové srážky nebývají nikdy vydatné.

Na svatého Germana jsou chladná rána.

Na svatého Andreje fučí to v aleje.

Na svatého Andreje nebe zemi zaleje.

Na svatého Andreje - nebe se vyleje.

Na svatého Andreje - první závěje.

Na svatého Andreje zima se zareje.

Na svatého Andreje loupeme si pomeje.

Po svatém Andreji slunce nemá naději.

Remigius hrozny sbírá a Viktorín presem svírá, Havel Lukáši apoštolovi, mráz přinesl Šimonovi.

Jestli má dub mnoho ovoce, bývá ráda tuhá a dlouhá zima.

Havel, Lukáš i Uršula topí kamna Šimonova.

Říjen když blýská, zima plíská.

Fouká-li vítr na svatého Remigia od východu, bude velmi tuhá zima.

Jestliže zajíc na podzim dlouho pelech nehrabe, bude mírná zima, ale začne-li hrabat pelech začátkem podzimu, bude zima tuhá.

Je-li obloha kaprovatá, přijde déšť.

Hnojíček dělá chlebíček.

Velké hromobití - malý déšť.

Boj se dluhu, drž se pluhu.

Když hustá tmavá oblaka s větrem povstávají a s ním táhnou a oblohu překrývají, déšť znamenají.

Když skřivánci na jaře vylétají vzhůru do oblak a nezpívají, déšť je nedaleko.

Déšť od východu - aspoň dva mokré dny.

Když přicházejí mraky zdaleka, nad horami se ukazují a zvětšují se, značí to déšť.

Kdo nechce bídy poznati, musí za svým pluhem na svém poli orati.

Perou-li se husy na vodě a jsou-li nepokojné, silně kejhají, bijí křídly, potápějí se, stavějí vrby” a o žrádlo se perou, bude pršet.

Panny Marie narození - vlaštoviček shromáždění.

Jaké počasí o Panny Marie narození, takové bude po čtyři neděle.

Teplé a suché léto přivádí za sebou mírný podzimek, hojnost vína a tuhou zimu.

Září jezdí na strakaté kobyle.

Srpen načeše, září napeče.

Zářijové deště jsou pro pole potrava, pro vinice otrava.

Prší-li v září, sedlák vesele se tváří.

Teplé a suché léto za sebou přivádí mírný podzimek a nejlepší víno.

Lépe státi za svým snopem než za cizím mandelem.

Teplé a suché léto - hojnost vína.

Jde-li kdo kam a potká fůru sena, bude mít štěstí.

Sucha poškozují úrodu, ale dlouhé deště ji zkazí.

S letním deštěm bohatství padá.

Je-li hojně třešní všude, dobře i žitu bude.

Hrozíš-li se v létě práce a potu, budeš mít v zimě jen bídu a psotu.

Svatý hlas zvonu ochraňuje před škodami hromu.

Hojně mandelů - mnoho stohů.

Čím sušší tráva, tím větší kopy.

Réva a koza vody nemilují.

Bývá-li oheň na nebi, bývá i na zemi.

Mnoho na mandele - málo na věrtele.

I když je den v létě nejdelší, rolníkovi často nestačí.

Suché léto jest úrodné léto, poněvadž u nás slunce na hlad nesvítí.

Suchý a teplý srpen úrodě neškodí.

Je-li první týden srpna horko, bude v zimě mnoho sněhu.

Petrovy deště - pšenka na poli ještě.

Je-li úrodné léto, přijde tuhá zima.

Léto sbírá, zima zžírá.

Jestli mravenci svá hnízda v psí dny nad obyčej vyšší a širší dělají, předznamenávají studenou a časnou zimu.

Nerostou-li v létě hřiby, nebude v zimě sněhu.

V den Maří Magdalény ráno poprchává, neboť svatého Pána oplakává.

Maří Magdaléna bývá uplakaná.

Zhnědne-li seno od dešťů, i tak bude mléko bílé.

V psí dny očekávej veliká parna a bouře.

Hřmí-li, když slunce v raku stojí, tu sedlák velikých such se bojí.

Jaké jsou senoseky, takové budou i žně.

Svatá Markéta hodila srp do žita. Náš agronom Kodl si ho kamsi bodl.

Jaro se krášlí květy, léto snopy.

Dnem se léto neopozdí.

Jsou-li psí dny jasné a svítí-li pěkně hvězdy, nastane pěkné počasí a budou pohodlné žně.

Léto a zima náležejí k sobě.

Je-li v červenci hojnost bláta - špatná sena.

Roj v máji má cenu nákladu sena, roj v červnu cenu stříbrné lžičky, ale roj v červenci nestojí ani za mouchu.

Déšť na Panny Marie navštívení senám přízniv není.

První červenec když mokrý, bídný, déšť potrvá čtyři týdny.

Letní deště půda žádá.

Který svatý mlátí bez cepů? Svatý Jan Burian.

Psí dny - psí bouře.

Svatojánský déšť kazí seno i obilí.

Když na svatého Jana prší, tehdy se prý ořechy nepodaří.

Prší-li o svatojánském večeru, zkazí se lískové oříšky.

Je-li do svatého Jana sucho, tak po svatém Janu nastanou deště.

Do svatého Jana se dny prodlužují, po svatém Janu krátí.

Když se hřiby zrodí, málo chleba.

Když červen mokrý a studený bývá, obilí to neprospívá.

Když kvete pšenice, nejlepší raci.

Červnový deštík všechno vylepší.

Mikuláš podzimní honí koně na dvůr a jarní na zvůr.

Hřímá-li v červnu, zvedne se obilí.

Když přijde červen deštivý, není ještě nic ztracený.

Častá bouřka v červnu přináší pošmourné léto.

Kapající červen všechno vyladí.

Fortunát-li prší, zlato přináší.

Máj zdravým skýtá života mnohé slasti a nemocným na neduhy léky a masti.

V květnu je slyšet trávu růst.

Přijde duben, zbytky vymetem z humen, přijde máj, přec dobytku daj.

Každé bouřce v máji sedláci nazdar” rádi zavolají.

Jsou-li v květnu časté bouřky, bude chladné léto.

Studený máj zakládá na chléb.

V květnu se ochlazuje, když kvetou hlohy.

Květnové mrazy nahání slzy.

Májový roj stojí za plnou fůru sena, červnový roj ceny nemá.

Je-li květen prostuzený, roček bude vydařený.

Májové deště žito neodplaví.

Máj chladný a deštivý zaplňuje stodoly, sklepy, vinice a mléčnice.

Je-li v květnu mnoho bouřek, bude velmi větrné léto.

Janova ruka přitahuje k sobě horka.

Jiří s teplem, Mikuláš s teplem a pící.

Roj včel v máji stojí za fůru sena, červnový nestojí za námahu.

Kdo chřipku má v máji, třicet dní má ji.

Májové nastuzení trvá třicet dní.

Svatý kříž ovcí stříž.

Boris a Gleb sejí jarní chléb.

Pro toho, kdo sází jabka (= brambory), každá zima je krátká.

Pýr, chrpa a svlačec - chlebu je konec.

Když se objeví houfně červenky - tah sluk je v nejlepším.

Na Tiburcia jaro přichází.

Na Tiburcia má se už všecko zelenat.

V dubnu čas a panský kvas.

Kam se nese první bouřka, tam ostatní za ní táhnou.

Studený duben naplní stodolu.

Pýr se hladovému poli vyhýbá, na dobrém ale úrody nepřidá.

Bejlí na poli z pecnu odkrojí.

Když v březnu fouká a v dubnu leje, máj se květinami směje.

Roste-li na poli stoklasa, uživí se sedlák i chasa.

Půst - hledat sluky se pusť, na neděli kýchavnou - určitě již přilétnou, o družebné - nejvíce jich je, na smrtelnou - ještě tu jsou, na květnou - houhouhou a o provodní neděli - přestaň honit, to už sedí!

Zasij žito a chrpa vyroste sama.

Dokud nepřiletí jiřička, nepůjdou krávy na pastvu.

Je-li záhy kosu a brousek slyšeti, může se rolník těšiti.

Březnový vítr a dubnový déšť probudí májové květiny.

Přijde-li prvá jarní bouřka v postní dny (= 40 dnů před Velikonocemi), budou málo dojit krávy.

Vyhledávají-li zajíci suchá místa a stahují-li se do úkrytů, vysokou trávu a obilí opouštějí, brzy nato přijde déšť.

Snáší-li pilné vosy a nebo ucpávají-li najednou vletové otvory, blíží se déšť.

Před deštěm začínají růst četné lesní houby.

Ne z modlení, ale z hnojení přichází polní požehnání.

Když slunce paprsky do ruda zbarvené rozhazuje, nadvládu větrů ohlašuje.

Když kvočna s kuřaty ráno opouští nerada kukaň nebo kurník a přes den se skrývá, bude pršet.

Když se voda rychle a beze všeho syčení vaří, déšť je za humny.

Nepoklesne-li v noci proti večeru příliš teplota, dalšího dne deště očekávej.

Raději oheň nežli kobylky.

Široké brázdy - světlá stodola.

Podzimní setí se má dokonati před svatým Havlem.

Sahá-li duha alespoň jedním svým koncem do vody, bude dlouho pršet.

Pro drobeček rozsviť devatero svíček!

Křičí-li přes den neobvykle mnoho perličky, bude pršet.

Natahují-li se samovolně či bobtnají-li šešule, lušky, nažky či jiné plody různých rostlin, přijde déšť.

V březnu stár - boj se már.

Na svatého Davida dej do hlíny oves a ječmen. (anglické)

Večerní červánky zvěstují pěkné počasí, ranní červánky špatné.

Severní vítr fouká a budeme mít sníh.

Severák se zdvih, přinese nám sníh.

Čím dále dohlédnem, tím blíž je déšť.

Úplněk přináší jasné počasí.

Když páv nahlas křičí, budeme mít brzo déšť i bouřku.

Páv když nahlas křičí, nazítří déšť se lije, vítr fičí.

Když je západní vítr, ryby berou nejlíp.

Když je jižní vítr, zafoukne návnadu do rybí tlamy.

Při jižním větru ryby berou.

Když uvidíš na cestě černé hlemýždě, nazítří bude déšť.

Když je vítr na východě, není to dobré pro člověka ani pro zvíře.

Když vítr fouká od východu, znamená pro všechny nevýhodu.

Když světluška rozsvítí svou lampu, vzduch je vždycky vlhký.

Svatý Vlasí zimě roh uráží.

O svaté Scholastice jsou potřeba rukavice.

Světlušky létají, když je vlhko.

Kukačka přichází v dubnu a zůstává v květnu. Zazpívá na svatého Jana a potom odletí pryč.

Když v únoru není déšť, není to dobré ani pro seno, ani pro obilí.

V únoru když skřivan zpívá, chudobný rok potom bývá.

Na Hromnice musíš mít polovinu slámy a polovinu sena.

Za kolik dní po Hromnicích skřivánci nezpívají, tolik dní před Hromnicemi zpívali.

Pijí-li vlaštovky a jiřičky vodu (= létají-li nízko nad vodou a dotýkají-li se hladiny), déšť se blíží.

Když luňáci poletují vysoko a hrají si spolu za letu, počasí se podaří.

Na Františka vítr často píská.

Jestliže se ráno nerozevřou květy pampelišek, bude pršet.

Hromadí-li se za dne mraky okolo slunce a pod sluncem, bude větrno.

Chléb a sůl jez a pravdu střez!

Bude-li jasný den na svatého Pavla obrácenie, ten rok v ničemž nedostatku nenie. Pakli mlha bude, tehdy zvěř i člověk duše zbude. A budú-li na ten den větrové, to sie zbúřie proti sobě národové. Bude-li déšť nebo snieh pršeti, pro draho sie o zdravu starati.

Den jasný Pavla svatého znamená hojnost dobrého. Jestli bude vítr váti, budou na vojnu volati. Pakli mlha zem přikryje, mor všemu tvoru zvěstuje. Jestli déšť a sníh sněžiti, bude mnohý hladem mříti.

Hnoje a peněz nikdy není zadost.

Kdo pole pluží, obilí draží.

Nad polní myši jsou již jen kobylky nenasytnější.

Po čtvrtém nebo pátém lovení odpočinutí rybníku se propůjčiti má.

Kobylky odlétnou, myši na poli zůstanou.

O svatém Hyginovi mrznou nám nohy.

Když pluh zemi ryje, zima ještě žije.

Rok, kdy sněží, je bohatý rok.

Po deštivé zimě úrodné léto.

Jak vysoko v lednu leží sníh, tak vysoko tráva poroste.

Mírný leden s deštěm je předzvěstí budoucí neúrody.

Na Tři krále hovno máme.

Na Tři krále mrzne ve dne i v noci stále.

Na dvanáctý den od Narození Páně se dny prodlužují o kohoutí krok.

V lednu silný led, v květnu bujný med.

Je-li konec ledna málo studený, únor to zase napraví.

Jaká povětrnost na svatého Makaria, taková bude v srpnu.

Na Nový rok, vrávoravý krok, na Tři krále o hospodu dále, na Hromnice, na záchytce!

Na Nový rok o myší skok.

Začnou-li žáby kuňkati, netřeba na déšť dlouho čekati.

Orati se má tolikráte, až hrouda dojde své zralosti.

Páchnou-li silně močůvka, hnůj, záchody, kanály, siláže, na brzký déšť to ukáže.

Shlukují-li se vodní ptáci při březích, brzy první kapky deště na zemi přistanou.

Žito chce vidět oblohu.

Počíná-li slunce hned z rána silně pálit, toho dne pršet bude.

Do svatého Martina má být ryba slovena.

Dočkej svátku Evy, po něm přijdou slevy.

Když se holubi silně koupou a když přilétají pozdě večer do holubníku, déšť je nablízku.

Když se silně mračívá, snadno potom pršívá.

Jsou-li mraky níže nežli obyčejně, je-li obloha hustá a potemnělá, když mnoho mračen nad samou zemí visí a když jsou dole černé, bude pršet.

Černá země plodí zlatou pšenici.

Sedí-li pavouci dopoledne ve středu pavučiny a třesou jí, bude krásně.

Čím více mrvy, tím více krmi.

Před Vánocemi zvedni ceny. Pak od svátku Adama začínej se slevama.

Když kohouti přes den opakovaně kokrhají a při tom vyhledávají vyšší místa, bude pršet.

Jaké chlapisko, takové mrvisko.

Lucie vodu nepije.

Kdo málo oře, málo klidí.

Objeví-li se v časných ranních hodinách travní mráz, bude hezké počasí.

Hluboké orání plnými klasy vyzvání.

Na déšť usuzujeme: Stahují-li se ovce přes den nápadně z výše položených pastvišť na pastviny níže ležící.

Když komáří a tiplice poletují večer v hejnech, následuje pěkné počasí.

Je-li v noci značně tepleji v lese nežli ve volné krajině, další den se vydaří.

Pískají-li pavouci, nepředou-li nebo předou pouze krátké nitě a přetrhávají-li své předno, bude pršet.

Lítá-li večer mnoho svatojánských mušek, které jasně svítí, mělo by krásně další den býti.

Zelenavá bouřková mračna tají mnoho vody a jsou příčinou lijáků a průtrží mračen.

Když slunce do kop zachází, nejistá povětrnost z toho pochází.

Stává-li se suchá tráva nebo seno vláčnější, bude pršet.

Vyletují-li neobvykle mnoho kuřata a mladé slípky na ploty, keře, stromy a jiná vyvýšená místa, blíží se déšť.

Sedí-li na svatou Kateřinu husa na ledě, potom bude na Vánoce plavat ve vodě.

Když na Kateřinu mrzne, tak na Barboru just ne.

Začne-li na Kateřinu zima a napadne-li sníh do bláta, úroda nebude bohatá.

Hřímá-li na Kateřinu, schovej se pod peřinu.

Klouže-li se Kateřina po ledě, umaže se Mikuláš od bláta.

Na svatou Kateřinu klepe sníh na okno.

Svatá Kateřina chodívá ráda bíle přioděna.

Padá-li na Kateřinu sníh, bude na Barboru jih (= obleva).

Svatá Kateřina bývá často zamoučená.

Podzim je vždy příznivý, když sedlák není lenivý.

Opadá-li list ze stromu záhy, bude pěkný podzimek a mírná zima.

Zraje-li ovoce, jest podzim nedaleko.

Je-li mnoho polních bodláků, nastane tuhá a sněžná zima.

Když na podzim rostou hodně houby a veverky vybíhají až do polí, bude tuhá zima.

Když na Tvoji mámu prší, na Tvého otce bude sněžit.

Okolo všech svatých bývá ještě malé léto po několik dní.

Všichni svatí vyhánějí ven ještě na nějaký čas pravé babí léto.

Léto přichází Aprílem, zima babím létem.

V létě déšť páří, na podzim cesty maří.

Vlažný a dlouhý podzimek hovívá zimnímu osení.

Je-li na podzim mnoho trnek, bude příští rok velká úroda žita.

Mnoho bukvic - mnoho sněhu.

Brzký listopad - tuhá zima.

Kdo na podzim šetří, toho zima nevyhladoví.

Když ti někdo pošlape na podzim žito, dej mu krajíc chleba, když ale na jaře, dej mu holí.

Hřmí-li, když je měsíc na střelci, bude hojná úroda na horách, ale skromná v nížinách.

Jsou-li ještě na podzim bouřky, neuhodí brzo mrazy.

Je-li na podzim málo hub a mnoho lískových oříšků, bude tuhá zima.

Podzim přikáže, ale až jaro ukáže.

Kvetou-li stromy na podzim podruhé, bude zima trvati až do konce dubna.

Hřmí-li, když jest slunce na štíru, znamená to velikou drahotu.

Zelenou kdo má v říjnu oziminu, může se těšit na hostinu.

Je-li chladné a deštivé léto, na podzim přijde dlouhé babí léto.

Když slunce na střelci leží, bude-li hřmíti, budoucí rok v horách ourodu budou míti.

Babí léto má své stříbro i zlato.

Říjen-li blýská, zima pak blízká.

V tomto měsíci (říjnu) vějí divoké větry, dorážejí deště, zimy a sněhy, nejvíce v poslední čtvrti, okolo kterého času podzimní povětří znenáhla zimní způsobu přijímá.

V říjnu-li ještě bouří, neodlétají-li dlouho tažní ptáci a opadá-li list záhy ze stromu, bude dlouhý podzim a mírná zima.

Je-li na podzim mnoho hub, přijde tuhá zima.

Na svatého Václava dávej přednost jen zprava.

Svatý Kříž dá nejlepší rýž (= ozimé žito).

Září vínečko vaří.

Září měsíce jestli hřmí, hojnost obilnou znamená, ale lidé mnozí upadnou a nemocní budou i také zahynou.

Srpen vaří, září sbírá.

Na narození Panny Marie se musí slunce pousmát, i kdyby mělo v noci vstát.

Co srpen nedovaří, to září dopeče.

Bouřky v září znamenají mnoho sněhu na jaře.

Co srpen a září uvaří, to v říjnu polkne sud.

V září sic slunce ještě hodně svítí, ale kabát již připravený musíš míti.

Když je vlhko v září, v lesích houbám se daří.

Kdo pracoval v létě, tomu poví září - tučná bude jeseň, těš se, hospodáři.

Polonahý žnec nedožne záhonec.

Když prší, seč, když je hezky, suš.

Co se v létě zrodí, vše se v zimě hodí.

Léto sytí rok.

Kdo začíná sekat v pátek, nedostane domů seno suché.

Prší-li na Petra, bude pršet ještě po sedm dní.

Co za den v létě naprší, to slunce za hodinu vysuší.

Početné mandele na poli - plné stodoly.

Chceš-li na slunci pracovat, musíš oděv ponechat.

Dvakrát za rok léto nenastane.

Prší-li na svatou Maří Magdalenu, vzroste na poli obilí.

Kdyby na svatou Máří Magdalenu jen ukráplo, i tak bude pršet po několik dnů.

Na Sedm bratrů déšť-li spadne, po několik dnů pak vládne.

Na Mistra Jana z Husi obilí těžknou klasy.

Prší-li na den Navštívení Panny Marie, tak mnoho dešťů potom ještě je.

Březnové a dubnové pole lžíci vody vypije a opije se, červnové a červencové vypije moře a ještě by pilo.

Jsou-li před svatým Janem časy sychravé, budou po svatém Janu pršlavé, neboť svatý Jan chce mít svůj déšť.

Svatý Jan vylije vždy vody plný džbán.

Svatý Jan Křtitel zvedá řeky.

V noci na svatého Jana se řeže vidlička na hledání vodních pramenů a rudných žil.

Je-li v noci na svatého Jána mnoho hvězd, poroste hodně hřibů.

Bylo-li do svatého Jána málo bouřek, tím více budou psí dny bouřkami oplývat.

Tak jak svatý Jan Křtitel hromuje, tak to ani svatý Bartoloměj nedovede.

Svatý Jan Křtitel nechodí daleko pro vodu.

Na svatého Jana když prší, potom tři neb více dní déšť práci zdrží.

Června měsíce když hřmí, tehdy obilnou úrodu hojnou to znamená, ale vína a medu málo bude a dobytek mříti bude.

Na Norberta nevyhnal bys čerta.

Norberta - cloume s tebou puberta.

Když červen více suchý nežli vlhký je, vínu to jen prospěje.

Červen mokrý a silní větrové vějou obilí do hnoje.

O Fortunátu hřímání úrodu přihání.

Májové roje jsou nejlepší, svatojánské a ještě petropavlovské jsou dobré, markétské špatné a srpnové rojení již k ničemu není.

V máji nemá pastuchovi oschnout hůl, aby byl úrodný rok.

Hřmí-li často máje měsíce, znamená to rok neúrodný.

Rád by se oženil, květen však brání.

Na vesno pastvy dobytka začínají v prvé dny májové.

Za mlaďonký rojík v máji rádi ti vůz sena dají, ale za roj v červnu ani se z místa nehnu.

Hojná píce - plný krajáč.

Májová vlažička, poroste travička.

Jestliže v máji mnoho hřímá, úrodný rok na to bývá.

Je-li v máji chladno a deštivo, urodí se chleba režného.

Máje měsíce jestli hřmí, větry veliké, hojnost obilí a svornost mezi lidmi to znamená.

Mráz, který Mamert, Pankrác, Servác a Bonifác kuje, rád se v tyto dny dostavuje.

Jiří dává (= píci) kravám, Mikuláš koňům.

Hledej trávy pro své krávy, budeš míti zdravé stravy.

Svatý Jan (v oleji) květy dal, svatý Jan (Nepomucký) květy vzal.

Co v dubnu rozkvetlo, to květen pálí.

Ať je Kateřiny nebo Kříže, je-li chladno, topte chýže.

Není pole bez koukole.

Chrpy a koukole pole nezdobí, ale bujné obilí.

Svatý Jiří jarem hýří.

Na svatého Tiburcia se mají zelenat všechny lučiny a všechny oziminy.

Není dědiny bez pleveliny.

Třebaže duben dosti dobrý byl, přeci pastýřovi klobouk zasněžil.

Nebyl by to duben, pokud by netrkl rohem.

Jaro má sedmero druhů počasí, v dubnu však žádné neschází.

Aprílové počasí má daleko do krásy.

Když zahučí v dubnu hrom, obalí se listem strom.

Plevel jí s hospodářem z jedné mísy.

Když zahučí první hrom, obalí se strom listem zeleným, květem červeným.

Špatný hospodář je vždy plevelář.

Brambory ve sklepě - nouze na uzdě.

Časný hrom - pozdní hlad.

Kde roste na poli metlice, neuživí se sedlák ani slepice.

Časné jarní bouřky ohlašují teplé a deštivé léto.

Když žába kváče, na poli osení i zuna (= plevel) skáče.

Hřímá-li časně, bude dostatek krmení pro dobytek i pro příbytek.

Hřímá-li přes holé buky, nedostává se sena, kdyby byl kopenec na kopenci.

Od chrpičky modrý za pět neděl do žní.

Není pole bez plevele.

Vlaštovka přináší jaro, ale kukačka teplé dny.

Roste-li na poli koukol a metlice, bude chleba jen po Hromnice.

Na neděli oculi sluky se k nám přitulí, na neděli laetare množí se jich stále, na neděli judica mnoho jich už utíká, na neděli květnou sluky již odlétnou.

Píchají-li nepříjemně sluneční paprsky, na déšť se chystá.

Podzimní orba zlato, jarní olovo.

Orba - úrody tvorba.

Tvoří-li se večer na lukách při potocích, řekách a u rybníků přímlží, další den se vydaří.

Zlé maso bez chleba.

Na déšť usuzujeme: Pokřikují-li a zpívají-li nápadně pěnkavy, konipasové, střízlíci, sýkory, vrabci, krkavci, vrány, havrani, kavky, žluny, datlové, strakapůdi, jeřábi, káňata, sojky, hrdličky, divoké husy, kachny a čápi.

Vychází-li slunce z mraků nebo zapadá-li za mraky, do tří dnů prší.

Směřují-li rohy měsíce vzhůru, bude pršet.

Když se pasou beránky, následuje pěkné počasí.

Je-li jasný bezoblačný večer a jasná noc tisíci hvězd svítí, bude pěkně.

Ozývá-li se za dne rosnička a jiných žab hojné křehocení, déšť je nablízku.

Deštivé počasí ukončuje vždy až nový měsíc.

Když se po deštích hromadí v oudolích mlhy, ale temena vrchů zůstávají jasná, bude hezký den.

Roste-li měsíc a má-li konec horního rohu tmavší než spodní, bude pršet, ale je-li tomu obráceně, nastane pěkné počasí.

Kde pluh zahálí, tam se hladoví.

Drobečky dělají krajíčky, krajíčky dělají bochníčky.

Kde oráč od usilovné práce pláče, tam se radují ženci.

Když se blýská a nehřmí, bude pěkné počasí.

Tmavnou-li barevné odstíny světlých barev a ztrácí-li barvy jas, blíží se déšť.

Když vlaštovky a jiřičky létají vysoko, bude pěkně.

Když louče, svíčka a lampy tuze praskají a jiskry z nich létají a hoří-li temně, jakoby každou chvíli chtěly zhasnout, znamená to, že bude pršet.

Když slavíci večer mnoho zpívají, pěkné počasí předznamenávají.

Před deštěm se člověk více potí.

Když se dudek z jara nápadně ozývá a pilně staví hnízdo, následují pěkné dny.

Vrána kráká - déšť krápá.

Vylézají-li dešťovky ze země nebo stěhují-li se ve velkém do svrchních vrstev půdy, blíží se déšť.

Když se po staveních dýmy válejí - deště to znamení.

Kdo rozšiřuje hnojiště, záhy přistavuje i stodolu.

Očekávej srážky, jsou-li vylehlé vesnice (= vzduch je průzračný, protože obsahuje mnoho vody v plynném skupenství).

Orosují-li se zdi, kameny, stěny ve sklepě, železné předměty, bude pršet.

Pije-li duha vodu, potom dlouho prší.

Ubývá-li měsíc, změní se počasí.

Když pavouci pilně nové pavučiny předou nebo staré rozšívají, pěkné počasí tak předznamenávají.

Pakli červené mraky zežloutnou a nebo zčernají a na tloušťku jich přibývá, déšť daleko nebývá.

Nelétají-li v podvečer chrousti a potápníci, bude pršet.

Když se suché bodlákové hlavičky náhle zavírají, to déšť očekávají.

Je-li duhu vidět při delším suchém období, následuje deštivé počasí.

Před deštěm školní děti hučí jako včely.

Před deštěm srdce varuje.

Zatemňují-li se vrcholky hor a tmavnou-li lesy na obzoru, brzy očekávej první srážky.

Drž se pevně klečí (= držadel pluhu), pole se ti odvděčí.

Svatá Agáta ráda běhá nahatá.

Hnůj černí zem a černá země rodí nejbělejší chléb.

Objeví-li se naráz více duh, hodně deště to slibuje.

Nechval měsíc na novu, ale na schodu (= na pěkné počasí je naděje při ubývání měsíce).

Na Hromnice o hodinu více, půl krajíce, půl píce.

Když holub hřivnáč zhusta se ozývá, pěkné počasí bývá.

Zlaté zrno má přijít do dobře zpracované ornice.

Létají-li divoké husy v nepořádku (= ne v letových formacích), bude zanedlouho pršet.

Skládá-li šťovík lupeny, déšť je nablízku.

Když žabinec obecný se ráno k deváté hodině pozdvihne, hezké počasí to zvěstuje.

Pole se nemá nikdy vícekrát hnojit slínem než hnojem.

Slavík tluče na pěkné počasí.

Půda živí a dává, ale též si žádá.

Když seješ jař, oddechni si, kam chceš, se ohlédni. Seješ-li ozim, i kdyby ti vítr klobouk z hlavy strhl, ani ho nezvedej, pospěš si.

Je-li pozorno čili průhlasno, déšť je nedaleko.

Déšť je nablízku, hrabou-li koně kopyty, otřásají se a frkají, kopou do stěn a třou se o hrádě.

Voní-li květiny více nežli obyčejně, bude pršet.

Je-li sůl suchá bez jakýchkoliv známek vlhkosti a má-li ostrou chuť, bude pěkně.

Kde se hnojí, tu se rodí.

Když se zdá, že slunce časněji vychází, nežli by mělo, a přitom je velmi červené či tmavé, nebo když má kolem sebe načervenalé kolo, bude pršet.

Když zelené žáby (= rosničky) vysoko sedají, krásné počasí předznamenávají.

Stoupá-li z bahnitých vod mnoho bublin, déšť to značí.

Žerou-li psi a kočky trávu nebo pijou-li často vodu, bude pršet.

Je dobrý jako chléb (= o člověku).

Skrývají-li se vrabci pod střechami nebo v jiných úkrytech a při tom pískají, přijde déšť.

Padají-li silně saze k zemi, bude pršet.

Déšť nastane, jsou-li najednou silně cítit květy nebo jiné vůně a pachy z lesů, luk apod.

Za času sluší se ovoce česati.

Hovoří-li víno, bude pršet.

Volavky-li vodu opouštějí, po polích sedají a nebo vysoko v povětří vyletují, déšť to předznamenává.

V chudých půdách jsou vidle a putna doktorem.

Zdaleka ne ze všech mraků na obloze zaprší.

Když oheň na ohnisku nechce při rozdělávání chytnout a vždy opět zháší a kouří, déšť se blíží.

Na déšť usuzujeme: Lezou-li a hemží-li se usilovně mravenci a stěhují-li se v dlouhých houfech, nelezou-li po svých stopách, shromažďují-li se při vrcholu mraveniště nebo objevují-li se hojně ve stavení.

Hlava bolí, déšť se strojí.

Orání v jeseni je jako půl hnojení.

Vidle rezaví, déšť se dostaví.

Na Nový rok, do zimy skok.

Bude-li mnoho záře v nové léto, naříkání bude pro války, věz to, mnoho různic mezi lidmi bude, veliké nečasí také přijde. Bude-li slunce svítiti jasně, bude mnoho ryb, věz to jistě.

Je-li ráno na obzoru mlžný opar, jsou-li vzdálené hory a lesy bledé, jakoby v tenké roušce, bude pěkný den.

Zapadá-li slunce do sytých červánků, bude větrno.

Když vrány zobáky proti slunci rozevírají a na stromech si peří a křídla roztahují a pokřikují, bude pěkné počasí.

Je-li z rána na podzim silná mlha, bude pěkně.

Když se hvězdy čistí, čistí se i nebe.

Před blížícím se deštěm či sněžením bolí staré rány, zhojené zlomeniny, svědí zotavené omrzliny a ozývají se zastaralé neduhy, například hostec (= revmatismus) a dna.

Když Rufa a Zozima, tak tu zima.

Na podzim jabloňový květ kazí mladým lidem svět.

Podzim pěkným osením pole odívá, ale zima a jaro často mnoho měnívá.

Léto přichází skákavě, zima pokradmu, hlavu kloníc.

Na pěkný podzim stodol nepřistavuj.

Po deštivém jaru a deštivém létu přichází obyčejně slunečný podzim.

Babí léto slunečních dnů nás nemine.

Jak se seje na podzim, tak se seje i z jara.

Dřevo dubové nebo bukové se nemá pro stavební a jiné řemeslné účely porážet dříve, dokud jejich ovoce nedozraje.

Je-li mírný podzim, bývá i celá zima mírná.

Podzim praví - pěkným osením pole odívám, a jaro bdí - také já se na to podívám.

Rostou-li koncem srpna a počátkem září hodně koloděje (= hřiby), bude dlouhé a teplé babí léto.

Je-li hodně babího léta a divoké husy a špačkové neodlétají, bude dlouho příhodný podzim.

Na Kačenku - po přadénku.

Na svatou Kateřinu před zimou pod peřinu.

Na podzim je ze lžíce vody putna bláta, na jaře je z putny vody lžíce bláta.

Svatý Kliment zimu oblevuje.

Svatý Kliment čeká až co Kateřina, pakli bude zima.

Svatá Kateřina má pěkné jméno, ale chladné věno.

Je-li Kačenka čistá, bude Baruška od bláta.

Když se Kateřina klouže, jsou na Barborku louže.

Svatá Kateřina zakazuje se smíchem, svatý Ondřej pod hříchem.

Svatá Kateřina peklo zamyká, nebe odmyká.

Mrzne-li na Kateřinu a potom napadne sníh, bude úrodný rok na ozimy.

Kateřina šla do mlýna a namlela múky plné klobúky.

Jásá-li počasí v polétí, větry se zimou záhy přiletí.

Je-li mnoho žaludů, přijde tuhá a dlouhá zima.

V roce, když dub hodně žaludů dává, bude zima dlouhá a stálá.

Je-li o Všech svatých bouřka, bude zima proměnlivá.

Den Všech svatých je poslední, který léto přivádí.

Všeci svatí teplo, svatý Martin zimu.

Všeci svatí teplo vrátí.

Na teplý podzimek následuje obyčejně mrazivá zima.

Když se pavouk křižák v říjnu nebo v listopadu ukrývá a nevylézá, není daleko od sněhu.

Má-li strom podruhé na podzim květu, sahá zima až k létu.

Škorpion staví práci na poli.

Čím dříve listí ze stromů opadá, tím úrodnější rok nastane.

Léto a podzim nadělily všeho, šetři však, dokud je z čeho.

Čím více se urodí červených bobulí, tím více bude v zimě mrazu a sněhu.

Jak jde list ze stromu, tak jde na strom.

Zelenou spatří-li říjen oziminu, nepřijdeš, sedláčku, na mizinu.

V říjnu se zem od studeného povětří zavírá.

S ozimním setím třeba více pospíchati než s jarním.

Svatá Eliška - hodně sluníčka.

Na svatou Elišku hladíme se po bříšku.

Škorpion odejímá rozsívku.

Hřmí-li a blýská-li se v říjnu, přijde zima nad apríl vrtkavější.

Hřmí-li října měsíce, vítr silný a umenšení úrod to znamená.

Vane-li na svatého Remigia východní vítr, nastane dlouhá a tuhá zima.

Nejsou-li na podzim vidět čečetky, připravuj se na tuhou zimu.

Na svatého Václava mrtvol plná Vltava.

Od početí svatého Jana namnoze babské léto se začíná.

Na den svatého Kříže je nejlépe sít pšenici.

Nalezení svatého Kříže (= 3. 5.) a Povýšení svatého Kříže - dvě ovčí střiže.

Po deštích v září zimní osení se zdaří.

Je-li teplé září, dobře se víno zdaří.

Máj krásný a hladový, září je krásné a syté.

Září je krásné jako květ a ovocem sladké jako med.

Na matku boží první nášup trnek.

Laštovice u nás jsou mezi svátkami Panny Marie zvěstování a Panny Marie narození.

Svatá máti nechá déle spáti.

Matička boží vlákénky víří.

Silné deště jsou v září na hlíny mor, na písky dar.

Září - léta stáří.

Kdo seče v dešti, tomu sena nezčernají.

Červenec žeň žita a psí dny skýtá.

Studená rosa z rána pěkné počasí předznamenává.

Přijde čas, kdy se zima zeptá, cos dělal v létě.

Když měsíc je v srpnu ve znamení panny a hřmí, následují hojní dešťové.

Psí hvězda vzbuzuje vedro.

Jaký je srpen na počátku, takový bude až do konce.

Je-li na Petra v okovech bouřka, budou bouřky ještě po sedm dnů oblohu křižovat.

Když na Petra prší, přemokne oves.

Svatá Anna s motyčkou, Pantaleon s hrotničkou (= škopík) svorně jdou do brambor.

Chladné a vlhké léto ohlašuje chladný podzim a studenou zimu.

Prší-li o Apolináři, radují se vždy houbaři.

Rozprší-li se v den svaté Máří Magdaleny, deště nejsou k zastavení.

Máří Magdalena své hříchy oplakává, proto rádo poprchává.

Prší-li na svatou Máří Magdalenu, obilí třeba v mandelech se zazelená.

Kdo v létě nerobí, v zimě nedrobí.

Horké léto - studená zima.

Kdo si ve žních hledí chladu, natrpí se v zimě hladu.

V senách deště na kosu jsou kleště.

Červenec nese parna, bouře, krupobití a medovice.

Déšť na Sedm bratří potrvá sedm dnů.

Lépe sklizeň zahájit o dva dny dříve, nežli o dva dny později.

Léto poskytuje dary, ale především ukládá povinnosti.

O svatém Janu z Husi šelma sedlák, který srpy nebrousí.

Červencové bouřky při úplňku měsíce vyznamenávají mnoho deště, ale i škodnice (= kroupy).

V den Navštívení Panny Marie Alžběty bude-li déšť pršeti, tehdy povětří pršlavé tak rozmůže se, že čtyřicet dní ustavičně poteče.

Když na Navštívení Panny Marie prší, prší potom po celé žně.

Tráva se musí síct před úplňkem měsíce, nikoliv na nový měsíc nebo v jeho poslední čtvrti.

Léto je všem příjemné, ale rolníka zmáhá.

Seno se usuší i ve vodě, otavu musíš na hrábích.

V psích dnech slunce ani v srpnu nezahálí.

Od svatého Jana Křtitele se po šest dnů začíná pozorovat počasí pro druhou polovinu roku.

Svatý Jan Křtitel deštěm křtí úrodu.

Kolem svatého Jana je častá povodňová rána.

Na svatého Silvera hleď, aby sena mizela.

Svatý Gervazi a Protazi na lukách seno rozhází.

Po suchém máji červnové kapky cenu zlata mají.

V červnu-li severní větry dují, tu se bouřky opožďují.

Co z nebe prší, žádnému neuškodí.

Pakli se v červnu bouřkami rohy býkovi neviklají, nelze se nadít dobrého roku.

Vlhký a teplý červen obohacuje rolníka.

Hřmí-li v červnu, bude dobré obilí, ale dobytek bude metati i lidé odpadati a mříti.

Deštivý červen celým létem prostupuje.

Když v červnu příliš mokro je, vinný keř žaluje.

Červnové bouřky mají krátké trvání.

Červen dá jahody a seče kosami lůky.

Prší-li na svatého Fortunáta v noci, radují se všeci.

Máj teplo dává a stromy květem zdobívá.

Roj, který se v máji rojí, za plnou fůru sena stojí, ale roj o svatém Jáně nestojí ani za vodu v džbáně.

Máj kvítí dává a stromy listem odívá.

Filip a Béda - může být běda.

Na Janky jahod jsou plné džbánky.

Ženich nebo nevěsta oddaní v máji budou brzy na onen svět povoláni.

Máj, máj, máj, máš-li co, dobytku daj, nemáš-li, nehledaj.

Na Petra Celestina se mohou již vysazovat ven okurky.

Ozývá-li se v květnu často hrom, potom v červnu sotva kdy mrholí.

Májové a červnové rojení se v užitek snadno promění.

Svatý Jan z Nepomuku drží létu pevně ruku.

Svatí, kteří u nás v půli května hrozí mrazy, jsou: Mamert, dále ledoví muži - Pankrác, Servác, Bonifác a jejich kuchařka Žofie a zmrzlý Jan.

V máji nám jasný den šíří, když páni a panny mají spolu procházení, do zahrady i do vinice, do sádku i do štěpnice.

Jarní Mikuláš vyhání koně ze dvora, zimní je zahání do stáje.

Aj, aj, aj, přišel pan máj, teplý, ale hladový.

Svatý Jan nám daroval, svatá Žofie vypije.

Hřmí-li hodně v květnu, vyhrál sedlák sázku.

Na svatého Kříže nalezení nepřekvapí ochlazení.

Nežeň se v máji, budeš hned v ráji.

Teplo v máji, seno v háji.

Posledního dubna před soumrakem se mají do obytného stavení, stodol, úlů, chlévů, sklepů a na studnice zastrkovat březové, vrbové, bukové, bezové, angreštové větvičky a kapraď, aby dům nenavštívily čarodějnice a neškodily.

Bouřky v dubnu zvěstují mokré léto.

Duben často časy mění, ale obdaří již violů zemi.

Bouřky v dubnu zvěstují úrodný rok.

Apríl trká a někdy i kope.

Duben laškuje, sedlák za pluhem hubuje.

Apríl, všechny díry zakryl.

V dubnu když se záhy v žitě skryje vrána, úroda obilí se očekává.

Zelený Tiburc - dojné krávy.

Na Tiburcia a Valeriana se má vše zelenat.

Svatý Tiburcius si obléká zelený kabát.

Na Tiburcia a Valeriana musí kukačka kuknout, i kdyby měla puknout.

Pokud apríl netrkne, tak pořádně kopne.

Nevěř žádnému počasí v dubnu - apríl si stejně troubí, jak chce.

Dubnové počasí rádo vyvádí aprílem.

Je-li v dubnu častý hromu třesk, sena, žita bude jeden lesk.

Dubnový hrom probouzí stromový květ.

Ukáže duben, jaký bude pecen.

Duben rozhodne, zda žito bude jako břeh, nebo jako věch.

Na dubnové počasí je předem každá sázka ztracena.

Hodně plevele - málo semene.

Musí-li se síct travní, nebude to s úrodou slavný.

Suchý březen, vlhký duben, chladný máj, naplňuje stodoly, sklepy a sudy a přináší mnoho mléka.

Na neděli reminiscere se má myslivec přesvědčit, zda již netáhnou sluky.

Plevel dokáže rolníka položit na obě lopatky.

Březen - za kamna vlezem, duben - občas tam pudem, za měsíce máje - vyjdeme do háje.

Pcháč létá přes deset mezí.

Kam se první bouřka ponese, tam také všechny ostatní za ní se ponesou.

Od koukole červeného za pět neděl do nového.

Když záhy trn (= trnka obecná) rozkvétá, nastanou brzké žně.

Běda, běda - na poli lebeda.

Vysévej žito v suchém období, jen tak se ti urodí.

Staré zdrž na sýpce, pokud nové není v stodůlce (= o osivu).

Pěkný rod dává pěkný plod.

Jak zaseješ, tak žíti budeš.

Když má slunce červené kolo, větrné počasí následuje.

Jsou-li na obloze vidět ve velkém počtu hvězdy a třpytí-li se jasně, bude hezky.

Vynecháš odůrku (= druhá orba úhorů), ubude o mírku.

Kde oráč od usilovné práce pláče, tam úroda na polích skáče.

Svítí-li měsíc čistým zlatožlutým světlem a má-li rohy jasně viditelné, bude pěkné počasí.

Když se hory a kopce dýmí, kuklí, mhlí, nasazují-li si čepice a čepce a je-li ponurý pohled do krajiny a lesy a háje se tmí, bude pršet.

Role nepodoraná - úroda bude jenom malá.

Prosvítá-li slunce v zimě oblaky jako matným sklem nebo je-li skryto pod oblaky šedé či modravé barvy - bude vytrvale sněžit.

Déšť či sněžení ohlašuje zaléhání a zvonění v uších.

Když zčernají nezvykle lesy, blíží se obleva.

Března měsíce jestli hřmí, tehdy obilí nedostatek a zmenšení úrody to znamená.

Hřímání března měsíce znamená veselý a úrodný rok.

Když v březnu hřmí, ve stodolách se tmí.

Březen suchý, duben mokrý a máj prochlazený, roček bude vydařený.

Jsou-li oblaka nakupena jako veliké balvany a padá-li jen drobně sníh, přituhne.

Hoří-li v kamnech nebo v peci oheň nápadně bělavým plamenem, přijde obleva.

Barví-li se obloha při západu slunce žlutě a zelenavě, následuje ochlazení.

Když dým za bezvětří padá k zemi, přichází obleva.

Hvězdy jasné - mrazy silné.

Nelze-li u rozdělaného ohně vydržet blízko, nastává obleva.

Má-li komín nápadně silný tah, blíží se mrazy.

Oblevu je cítit ze vzduchu.

Připadá-li měsíc menší nežli jindy, svítí-li jasně a je pěkně okrouhlý, značí to příchod mrazů.

Mají-li pec nebo kamna slabý tah, obleva je na obzoru.

Podle toho, jaký má cesta (= Mléčná dráha) jas, takový očekávej mráz.

Sníh-li ve šlápotách černá, obleva přichází.

Je-li mnoho jasných hvězd a je-li dobře vidět cestu do Jeruzaléma (= Mléčnou dráhu), nastane ochlazení.

Praská-li louč a pouští-li jiskry, přijde obleva.

Třesou-li se hvězdy zimou (= silně a jasně blikají), přijde mráz.

Přestane-li zpívat za chůze sníh pod nohama, obleva je za humnama.

Je-li oheň jasný a stoupá-li dým sloupovitě vzhůru, bude mráz.

Potáhnou-li se nasolené nebo uzené věci jakoby jinovatkou, nastává obleva.

Tvoří-li se za mrazu na stromech, zdech a venkovních předmětech za dne jinovatka, oblevu to ohlašuje.

Vyhledává-li zvěř hluboké doliny, husté křoviny a polední strany hor, přituhne.

Padá-li jinovatka, přichází jih (= obleva).

Praskají-li krovy a trámy ve stavení, nastává mráz.

Ustane-li silný mráz a obloha se znenadání zatahuje, přichází obleva.

Na Hromnice teče voda kolajama - aby sbíral sedlák pod jaslama.

Pošmourné Hromnice sedláku milé jsou velice.

Padají-li celé chumáče sněhových vloček, bude obleva.

Vyjasní-li se vzduch při východním větru, přichází mráz.

Je-li slyšet jasně i vzdálené zvuky, nastává obleva.

Padá-li sníh jen v malých vločkách nebo je-li jako krupice, přichází mrazy.

Jsou-li obvyklé pachy mnohem výraznější nežli jindy, přichází obleva.

Jiskří-li slunce v podvečer nad zasněženou krajinou, následuje ochlazení.

Je-li v zimě kruh kolem slunce, přijde obleva.

Vydává-li led při úderu kovový zvuk, ochladí se.

Je-li měsíc ostře ohraničený a jsou-li jeho rohy jasně vidět, přijde mráz.

Praská-li pronikavě dřevo v peci nebo v kamnech, ochladí se.

Shlukují-li se neobvykle vrabci a drží-li sněm, obleva se ohlašuje.

Má-li slunce uši (= paslunce), přichází mrazivé počasí.

Utuhne-li v průběhu dne, lze počítat s tím, že odměk hned tak nenastane.

Osypou-li se za mrazu staré zdi jinovatkou, je to předzvěst oblevy.

Vane-li v zimě trvale severní, severovýchodní nebo východní vítr, nebo obrátí-li se západní vítr na severní, severovýchodní nebo na východní, znamená to ochlazení.

Vlhnou-li a měknou na střechách domů rampouchy, nastává obleva.

Když se zajíci a ptáci stahují k chalupám, blíží se mráz.

Je-li měsíc matný, modravý a nejasný či je-li kolem něho přerušovaný červený kruh, dojde k oteplení.

Když zimní chlad, tu každý mlád.

Vlka krmí nohy.

Hřmí-li, když slunce na kozorožci, znamená deště a ohně v tom kraji.

Zachovej nás, pane, od vlka šlapáka, od mnicha bosáka, od Mandy racochaté, od hole sukovaté.

Tancují-li v lednu komáři, žádný sedlák se spokojeně netváří.

Teplá zima neduhama oplývá.

V lednu lepší vlk na prahu, nežli sedlák u pluhu.

Na Tři krále zima zlá je.

Mušle, kterou se rozhánějí škodlivá mračna, musí být vypláchnuta tříkrálovou vodou a vytřena svěcenou tříkrálovou solí.

Vlk za ovci jen svojí koží splácí.

Léto shromažďuje, zima spotřebuje.

V lednu mráz těší nás.

Nový rok přidá krok.

Na Nový rok o zaječí skok.

Připadne-li Nový rok na pondělí, nastane ještě krutá zima, dále vlhké jaro, povodně a budou časté nemoce. Nastane-li Nový rok v úterý, bude zima ještě krutější, ale lze očekávat úrodný rok. Bude-li prvního ledna ve středu, lze očekávat příchod vcelku příznivého roku, bohatého vínem, ale chudého na med. Připadne-li Nový rok na čtvrtek, znamená to mírnou zimu, větrné jaro, parné léto, krásný a příjemný podzimek, hojnost ovoce a mnoho obilí. Nový rok v pátek znamená, že nadcházející rok bude chladný, vlhký a všeobecně nepříznivý. Lidé budou hodně mřít, hrozí i válka a oční nemoce. Připadne-li první leden na sobotu, přichází klidný bezvětrný rok s množstvím plodů, bohatým ovocem, ale nepříznivý pro pěstování obilí a hrozící množstvím onemocnění zimnicí. Nastane-li Nový rok v neděli, lze očekávat mírnou zimu, příznivé a úrodné jaro, větrné časy letní a příznivou žeň.

Zima je matka, vyspíš se do hladka.

Když v zimě mnoho pršívá, na hřbitově záhonů přibývá.

Trvá-li dlouho tuhá zima, dočkají se lidé vysokého věku.

Zima poprvé již ze strniskových dírek fučí.

Kde je mnoho vlků, psů mnoho je třeba.

Jestli jsou o Vánocích vrby plné rampouchů, budou o Velikonocích plné kočiček.

Vánoce jsou májem zimy.

Dny nejkratší - svátky nejdražší.

Když zahučí na Vánoce hrom, obalí se květem strom.

Na Vánoce-li zebe, pro pole dar to z nebe.

Tmavé Vánoce přivádí nemoce.

Na Panny Marie očekávání očekávej zimu.

Tmavé Vánoce - bílá Velikonoc.

Zelené Vánoce - strakaté letnice.

Vánoční hlas hromu neprospívá ovocnému stromu.

Svítí-li slunce na vánoční jíní, bude rok bohatý na med.

Vlk vždy zná kudy k ovčinci.

Prosince měsíce když hřmí, hojnost obilnou, pokoj v lidech a jednotu znamená, ale na štěpech místy umenšení bude na ovoci.

Hřmí-li v prosinci, zvěstuje to silné větry v roce příštím.

Panna Marie (= 8. 12.) vlky houfuje.

Když prosinec bystří, leden a únor jiskří.

Prosinec-li naleje, leden potom zavěje.

Hřímání v prosinci větry, obroku hojně, pokoj a svornost znamená.

Svatý František, kapává se stříšek.

Je-li prosinec blátivý, celý rok bude deštivý.

Na svatého Eligia není ještě žádná zima.

Je-li léto chladné a deštivé, bude pěkný podzim.

Je-li hojně vlákének babího léta a neodlétají-li brzo tažní ptáci, bude podzim dlouho příhodný a sedlák dokončí všechnu práci.

Když krtkové ryjí na podzim v dolinách, bude tuhá zima, ryjí-li ale na vrších, bude zima mírná.

Má-li na podzim zajíc hodně sádla, je-li hodně vos a hodně hub, bude tuhá zima.

Kateřina zakáže, Ondřej potvrdí.

Podzimní orání je jak poloviční hnojení.

Svatý Kliment vody ucezuje.

Přiletí-li straka brzo na podzim ke vsi, bude záhy sněžit.

Panny Marie obětování zimu ještě nepřivádí.

Ozdobí-li listopad květem štěpy, budou mřít starci i děti.

Hustý kožich zaječí - zima bývá největší.

Listopadu měsíce když hřmí, hojnost obilnou, úrodu i množství to znamená.

Když stromy kvetou v listopadu podruhé, tak potom levná zima jistě nebude.

Hřímání v listopadu hojnost obilí a léto dobré znamená.

Podle vzhledu v listopadu neusuzuj na úrodu.

Listopadový sníh sám špatné osení nedělá.

Listopad - cesty nemá rád.

Kvetou-li v listopadu stromy, tak ještě v dubnu budou okna zakvétat.

Na listopadový ozim stodolu ještě nepřistavuj.

Vydá-li strom v listopadu květu, sahá zima k létu.

Hřmí-li v listopadu měsíci, ať se těší rolníci.

Listopadová slota: trocha deště - fůra bláta.

Jaký je listopad, tak bude i v květnu.

Listopadové hřmění v obilí se mění.

Kvetou-li v listopadu jarní byliny, přijde zmára na lidi.

Je-li mokrý listopad, bude celá zima vlhká.

Je-li o Všech svatých teplo, bude na Martina zima.

V říjnu je Havla, nesej moc více, sic si z užitku nekoupíš střevíce.

Října měsíce když hřmí, větry silné a mnoho povětří znamená a hojnost obilnou a mnohé užitky na štěpích předpovídá, léto dobré i úrodné bude.

Drží-li se v říjnu na stromech pevně listí, bude tuhá zima.

Bouří-li v říjnu, bude bouřiti také v březnu.

Říjen - hrozen shozen.

Do štíru nevyseté žito nebude bito.

Září hrozny sbírá, břeskve a houby mívá.

Říjen a listopad na strakaté kobyle jezdí.

Je-li říjen sněžný a studený, přijde studená a dlouhá zima.

Je-li na počátku října teplé počasí a vyskytne-li se bouřka, bude konec tohoto měsíce dozajista velice studený.

Jestli z jakékoliv příčiny promeškané jest setí podzimního žita a pšenice, má se s tím tento měsíc pospíšit.

Říjen je měsíc babího léta, ozimů, brambor, vína, ranních mlh a přímrazí.

Říjnové mrazy škodí podzimnímu setí.

Říjnové sluneční paprsky sypou cukr do vína.

Na svatého Marka, kdo má málo chleba, ať kouše jabka.

V říjnu blýskanice - v zimě plískanice.

Placide, Placide, co po tobě přijde, poletí pominulo, ptáčátko odletělo, špatný čas přijde.

Napadne-li v říjnu sníh na dlouho, bude i zima dlouhá. Napadne-li sníh ale jen nakrátko, bude zima krátká.

Svatý Remigius zavádí mrazíky.

Jablka česati se mají na schod měsíce.

Je-li teplé září, dobře se ovoce zdaří.

Bouřka v září zvěstuje mnoho sněhu o Vánocích.

Od početí svatého Jana do svaté Terezie podzim létu ustupuje.

Hřmí-li když jest slunce na panně, znamená to hojně dešťů, kteří po padesáte dní trvati budou.

V září je na sadě jako v máji a navíc jako v ráji.

Přijdou-li ještě v září četné bouřky, bude v zimě mnoho sněhu.

Září ovoce zralé vidí a jabka (= brambory) klidí.

Září hrozny sbírá a ovoce zralé mívá.

Svatý Kříž - k podzimu blíž.

Září obilí sklizené vidí a jabka (= brambory) klidí.

Září poskytuje sladké ovoce i hořké jahody - červené jeřáby.

V září-li bouřky ještě chodí, potom mrazy brzo neuhodí.

Nad májovou zahradu zahrada v září je krásnější.

Matička boží vlákénka množí.

Hřímá-li září měsíce, znamená to hojně obilí.

S jakou odejde měsíc září, s takovou říjen přijde tváří.

O svatém Viktorinu ještě je teplo i ve stínu.

Na svatého Mansveta po létě je již veta.

Srpnové slunce je již k zimě zahleděno.

Hřmí-li, když je slunce na lvu, znamená to škodu na žitě a ječmenu.

Srpnové slunce svítí právě jen tolik, aby v mandelech uschlo obilí a sklidily se otavy.

Červenec a srpen jsou nejparnější měsíce roku.

Tři hlavní srpnové starosti - žně, orba a otavy.

Hřímá-li v srpnu, tak osmého dne po tom lze opět hřímání očekávat.

Srpen mezi jinými ještě nejparnější jest, obyčejně parnost trvá až do Nanebevstoupení Marie Panny.

Srpen začíná, kde červenec skončil.

Suchý srpen - suché víno, deštivý srpen - vodnaté víno.

V druhé polovině srpna začíná foukat ze strnišťat.

Co v srpnu do oběda naprší, rychleji než se oběd sní, slunce vysuší.

Hřmí-li, když slunce stojí na lvu, znamená to škodu na obilí i na lnu.

Srpen-li nás často nepokropí, polím mnoho škody nenatropí. Za velikost krásných stohů děkuj vroucně Pánu Bohu.

Srpnové velké rosy oznamují pěkné časy.

Srpen otavy kosí a mandele vozí.

Polétí na srpnovém větru přiletí.

I když v srpnu ze strnišťat občas fučí, horka nás přece ještě mučí.

Když v srpnu zaprší, nežli se svačina sní, slunce déšť vysuší.

Na Proměnění Páně se nemá navážet obilí do stodol a do stohů, aby nevyhořely a aby hrom neuhodil.

Když v srpnu mnoho hřímá, přijde dlouhá sněžná zima.

Srpen klade na stůl nový chléb.

Přijdou-li deště nejpozději týden po Porcinkuli, brambory se ještě spraví.

Když na Petra prší, obilí v panákách se suší.

V červenci volá na poli křepelka žence: Pojďte žít, pojďte žít!

Když se při žatí najdou v obilí malé dozrálé houby, počítá se, kolik zrnek se v takové houbě nachází. Je-li zrnek málo, potom obilí bude laciné, je-li zrnek mnoho, obilí bude drahé.

Na svatého Pantole s kolombáčem na pole.

Deště o žních trest je boží.

V červenci je na dvoře pusto, ale na polích husto.

Svatý biskup Apolí kropí žence na poli.

Svatá Magdalena musí oplakávat své hříchy.

Červnové a červencové bouřky přinášejí nejvíce škod.

Červencové bouře mají tu moc, že obilí se neurodí dost.

V červenci do košile vysvlékni se, v lednu až po uši zachumlej se.

Křepelka volá na sedláka: Už je čas, už je čas, na ten klas!

Červenec žně žita a višně skýtá.

Když slunce ubývá, léto spěje v psí dny.

Prší-li na Sedm bratrů, bude vlhké září.

Hřmí-li v červnu nebo červenci, znamená to hojnou úrodu obilnou, málo vína a medu a mření dobytka.

Na Mistra Jana z Husi k žatvě hotov kosy.

Červenec - horka blíženec.

Jestliže se hrom v červenci často dá slyšeti, budeme kalné léto míti.

Déšť Panny Marie navštívení zastavuje přirování (= druhá orba úhorů).

Ve žních jedna obava, aby práce nestála.

Je-li na Památku svatého Pavla slunečno, bude slunečno i ve žních.

Když prší na Sedm spících, hnijí brambory.

Svatý Jan Burián vládne kroupám.

Svatý Jan Burian ochraňuje rolníka před krupobitím.

Slunce jde k létu, zima k mrazu.

Jiří s košem, Mikuláš s vozem.

Co je na Zelený čtvrtek vyseto, vše se vydaří.

Třpytí-li se tříkrálové hvězdy, budou se hojně rodit bílé ovečky.

Lednem rok nový se starým se stýká, kdo ve starém nepracoval, v novém ať nenaříká.

Na jaře slyší-li kdo kukačku kukat a počítá, kolikráte zakukala, tolik roků bude živ.

Boží křtění sníh a led ve vodu mění.

I lednový mráz se ustrne.

Únor bílý a mrazivý naději na úrodu posílí.

Je-li na Hromnice jasný den, přijde ještě mnohá sněžná žeň.

Leden-li se v blátě brodí, nenaplní vinař sudy.

I když pluh v březnu zemi ryje, přeci zima ještě žije.

Mnoho sněhu - mnoho trávy.

Když volá zelená žabka, bývá ráda kapka.

Zima a hlad - spojení, ze kterého nic dobrého není.

Když se leden vydaří, naděj na úrodu nezmaří.

Svatý Petr vládne mrazem.

Na Hromnice bývá kopno.

Je-li dobré víno, bude i mnoho ryb, neboť ryba i víno k sobě jsou.

Březen mokrý a deštivý úrodě se protiví.

Vlhké jaro přivádí chladné léto, suché jaro předznamenává léto horké.

Zvěstování vždycky zimu vyhání.

Den svatého Pavla na víru obrácení - zimy odvracení.

Únorové hřmění vlhké, sychravé jaro a nemoce rozličné vyznačuje.

Na Hromnice se nemají konat žádné práce, aby hrom neuhodil.

Jaro lenochy nechválí, ale pracovité velebí.

Kukačka, která v březnu kuká, čáp, který tluká, a divoké kachny na příletu oznamují teplé jaro.

Na Tři krále jest den delší o jeden hlas kohoutí.

Na svíčky - kapává se stříšky.

Usadí-li se bílá husa v únoru na poli, bude hodně obilí.

Studený máj, v stodole ráj.

Suchý březen, mokrý duben, chladný máj, v stodolách ráj.

Jaro nám otcem i máti, kdo nasil, bude mu zráti.

Leden noc o hodinu zkrátí a svatý Jan ji vůbec ztratí.

Není oheň bez dýmu, ani leden bez jihu (= oblevy).

Malá zima v lednu kašlem a těžkými nemocemi obtěžuje.

Ledna měsíce bude-li hřmíti, tehdy veliké větry a hojnost obilí, a boj toho léta znamená a nesnáz veliků mezi lidmi.

Zima je trýzeň, jaro je přízeň.

Na Hromnice stěny vlhké.

Kašpar, Melichar, Baltazar, všecky díry zamazal.

Je-li o Hromnicích teplo, staví medvěd boudu.

Časně bouřky z jara - vlhký rok před náma.

Je-li v březnu dešťů mnoho, neúroda je pak z toho.

Svatý Matěj řeže, svatý Josef seká a Matička Boží zatápí.

Vytéká-li z pramene voda proudem silným jako ruka, věští to drahotu a vysoké ceny obilí, a když v jarním období pramen prýští pouze tence, nastane úrodný rok a příznivý.

Vlaštovice - jara svíce.

Velké zimy a málo sněhu působí rolím a stromům snadno škodu.

Po Zvěstování Panny Marie cikán kabát propije.

Svatý Petr vládne mrazu, svatý Jiří teplu.

Je-li v tříkrálové noci mnoho hvězd, urodí se hojně brambory.

Mnoho chroustů na jaře předvídá úrodný rok.

Kdo se v létě při práci zapotí, v zimě se nasytí i zahřeje.

Jarní déšť slouží, podzimní souží.

Jaká jeseň, takové jaro.

Jaký mráz na Čtyřicet mučedníků přijde, takový se potom ještě dlouho vracet bude.

Jestli kometa z jara ukáže se neb fochrování (= polární záře), lze očekávat suchý rok.

Jarní déšť zazelení, letní jako když pohnojí.

Kdo na Velký pátek orá, tomu se chleba nedostává.

Na Jméno Ježíš co ode žní, to od Jména Ježíš do žní.

Je-li prosinec mírný a proměnlivý, celá zima bude mírná.

Jsou-li na Nový rok při východu slunce červánky, bude v nastupujícím roce mnoho požárů.

Zima lednová, dobře rok začíná.

Je-li na Nový rok blátivo, bude po celý rok nepohoda míti navrch.

V lednu voda - věčná škoda.

Když na Hromnice napadne jen tolik sněhu, co je na černé krávě znát, bude brzy teplo.

Je-li leden chladný a jasný, bude rok úrodný a krásný.

Kometa neúrodu, mor nebo válku znamená.

Selata v prosinci zplozená zřídka se vychovají a nehodí se k plemenu.

Lenivého v zimě ani pec nezahřeje.

Jaro krásné všem tvorům spásné.

Panuje-li při výsevu jařin teplé a suché počasí, snadno potom obilí přijde o klasy.

Veliké sněhy působí na osení škody.

Jaké je masopustní úterý, takový bude podzim.

Je-li leden mírný a deštivý, pak únor nás jistě zimou navštíví.

Je-li leden teplý, odevzdej se osudu.

Na Nový rok se nemá nic půjčovat ani ze stavení vynášet, protože by to při hospodaření v příštím roce scházelo.

Do Zvěstování Panny Marie na saních nedojedeš.

Na den Zvěstování Panny Marie vesna zimu přemohla.

Hromnice - půl svíce, půl krajíce.

V únoru se zima setkává s létem.

O svaté Scholastice na hlavy beranice.

Není-li leden teplý a deštivý, sudy vinařům naplní.

Je lepší v lednu vidět u ovčince vlka číhat, nežli sedláka v poli orat.

Teplý leden - polituj Bože.

Veliké zámětě (= závěje) - veliké pokose.

Na Hromnice se nemají otevírat okna, aby hrom neměl k člověku moc.

Leden tuhý a drsný prospívá osení.

Zima, kterou konec roku nese, dlouho s námi ještě třese.

Na Tři krále měkko máme.

Až teprve pod ochranou závoje Panny Marie každá louka ožije.

Pakli na Hromnice jasno bývá, bude ještě zima dlouho živá.

Klidné a tiché Nové léto vyznamenává příznivý a úrodný rok.

Když v lednu hrom ozve se, hojnost vína je k očekávání.

Eudokie příznivá, ale blátivá.

Oděv chrání v létě před hmyzem, v zimě před mrazem.

V březnu hřmí na teplo a na časy.

Je-li z jara mnoho bodláčí, bude pěkný podzimek.

Svatý Antonín poustevník přináší led, nebo jej bere.

Únor má své vrtochy - staví i bourá ledové mosty.

Čtyřicet mučedníků - čtyřicet jitřeníků (= ranních mrazů).

Svatý Vigil mosty z ledu zřídil, když nezřídil, tak je zřítil.

Jsou-li dlouho šišky na stromě, zima stálá nebude.

Roste-li v lednu tráva, mívá v květnu nouzi kráva.

V lednu-li mnoho pršívá, na hřbitově záhonů přibývá.

Je-li teplý leden, nepřibude na sýpku.

O Vánocích hej, po Vánocích ouvej.

Padají-li na Tři krále sedláci (= velké chuchvalce sněhu), bude úrodný rok.

Kdo na jaře otálí, v zimě pláče.

Přijde-li svatý Josef a sedne si za kamna, Matička Boží ho vyžene.

Když na Hromnice sněží a je větrno, není jaro již vzdáleno.

Hromnice - zima a léta směsice.

Na Hromnice musí skřivan na pole, budiž mu milo nebo ne.

Vlhké Hromnice - hospodářova radost, mrazivé - starost.

Na Hromnice prášenice - vesele kouká sedlák ze světnice.

Do Hromnic padá sníh na seno, po Hromnicích na otavy.

Čím dříve z jara hřmí, tím se země stane úrodnější.

Svítí-li na Virgilia slunce, jaro čeká nedaleko.

Přejdou-li Hromnice, mráz číhá nedaleko.

Je-li v únoru zima a led, nebude nouze o žitný chléb.

Březen suchý, duben vlhký a chladný máj, humno bude jako ráj.

Březnový hrom - pozdní hlad.

Tři králové pouštějí vodu na pole.

Na jaře džber deště - lžíce bláta, na podzim lžíce deště - džber bláta.

Boží křtění, zimu mění.

Vane-li na Nový rok vítr od půlnoci, vyznamenává to neúrodu.

Je-li na Hromnice zataženo, sedlákovi je zpomoženo.

Je-li dopoledne na Nový rok pěkně, bude příznivé počasí o žních v kraji, je-li pěkně odpoledne, bude o žni pěkně na horách.

Panna Maria zatopí i bez dřeva.

Když na Hromnice únor měkký bývá, udeří pak v březnu velká zima.

Kde se na Hromnice pracuje, tam uhodí hrom.

Nový rok tmavý - Velká noc bílá.

Zima měkká a deštivá nemoci jen rozsívá.

Začátkem-li listopadu sněží, mívá sníh pak výšku věží.

Svatá Alžběta se sněhem přilétá.

Svatý Josef polínko, Panna Maria celou náruč.

Jestliže listopadový sníh záhy odtaje, polím a studnám prospěje.

Listopad, někdy sněží a někdy jen tak listí leží.

Vystupuje-li v listopadu nebo v prosinci mnoho mlh za sebou, roste sníh.

O svaté Scholastice zahřejou jen beranice (= kalhoty z ovčích kožešin).

Když začne v listopadu povětří bouřiti, ne tak přestane.

Prší-li v lednu, bývá drahé obilí.

Na Hromnice půl zimnice (= zimy), půl sanice, půl krajíce, půl píce, půl svíce a bůh ví čeho ještě více.

Listopadový vítr - bratr zimy.

Studený listopad - zelený leden.

Od Jména Ježíše po Hromnice zimy je nejvíce.

Kůra z buku na Karla Boromejského uťatá, když suchá, malou, a když mokrá, velkou zimu znamená.

Na Hromnice zima s jarem potkají se.

Na Dušičky duše zemřelých oplakávají své hříchy, proto pršívá, nebo padá mlha.

Jíní o Všech svatých věští tuhé mrazy o Vánocích.

Na Nový rok o slepičí kvok.

Je-li z jara mnoho žluté trávy, bude mokrý rok, je-li mnoho bílé trávy, bude rok deštivý.

Svatý Medard hodil po mně pár petard.

Prší-li na Hromnice, bude hojně trávy.

Na Zvěstování Panny Marie vlaštovka jaro zvěstuje.

Na Zasnoubení Panny Marie zima největší je.

Osvítí-li při hrubé na Boží hod vánoční pana faráře slunce, bude toho roku hojnost dobrého vína.

Kolik sněhu do Hromnic, tolik i po Hromnicích.

Na Nový rok o slepičí krok, na Tři krále o dva kroky dále.

I když léto a podzim nadělily všeho, šetři však, aby bylo z čeho.

Špačkové přináší zprávu o jaru, vlaštovky jaro a teplé dny.

Svatý Jan - mléka džbán.

Čím chladnější zima, tím teplejší léto.

Kdo na jaře sníh zaorá, jako když pohnojí.

Na Hromnice půl zimy, půl krajíce a půl píce.

Když v lednu hřímá, přijde ještě tuhá zima.

Není-li v zimě sněhu, nebude v létě hub.

Na svatého Pavla obrácení - půl ovčí zimy (= do pravidelné ovčí pastvy by měla zbývat ještě polovina zásob krmiva).

Na Hromnice-li voda běží, po Hromnicích ještě sněží.

V únoru je lépe viděti hladového vlka u ovčince, nežli bez kabátu pracujícího sedláka na poli.

Hřmí-li aneb hrom tepe ledna měsíce, hojnost obilí a boj toho léta to vyznamenává.

Začnou-li v březnu měkké větry, navracují se laštovice.

Suchý březen a máj mokrý, dělají rok dobrý.

Netrkne-li únor zimu, alespoň do ní kopne.

Jsou-li na Nový rok červánky, bude po celý rok větrno.

Právě na jaře mysli na zimu.

Copak by to bylo za leden, aby nepustil kolejem.

Laštovice letí, zvěstují podletí.

Panna Maria trávu zasívá.

Svatý Antonín najde-li ledy, tak je láme, nenajde-li, nadělá je.

Co nachází husa o Hromnicích, to najde v den Zvěstování Panny Marie kráva a v prvních májových dnech člověk na poli svém.

Na svatého Polykarpa vody plná každá škarpa.

Veliké mrazy a málo sněhu v únoru působí rolím i stromům samou nehodu.

Dobře oblečeným se mráz uctivě klaní, špatně oblečené zraní.

Na Tři krále o hodinu dále.

Blaze sedlákovi v lednu u kamen a obilíčku pod sněhem.

Na Hromnice půl krajíce, půl píce, zjisti sedláku, máš-li více.

V den Panny Marie zvěstování se nesmí hospodyně dotýkat vajec určených k nasazení, aby tato nezjalověla.

Svatý Fabián - zimy pán, svatého Pavla obrácení - zimy odvrácení.

Panny Marie zvěstování - vlaštoviček přivítání.

Přijde-li na Stolici svatého Petra mráz, zima již na dlouho neožije.

Na Hromnice se skřivan musí napít z koleje.

Na Hromnice se nemá šít, neboť jehla přitahuje božího posla.

Od které strany na den svatého Pavla obrácení vítr věje, z té strany přijdou kupci na obilí a na té straně se obilí nejvíce platí.

Na svatého Hygina a Jméno Ježíš je zima nejblíž.

Den svatého Petra stolování zimu ještě nevyhání.

Na Jména Ježíše choď jenom v kožiše.

Hromnice - jara svíce.

Na jaře tři dny déšť - tři hodiny bláto, na podzim tři hodiny déšť - tři dny bláto.

Jakým kdo je na Nové rok, takové bude celé rok.

Na Nový rok se nemá jíst nic od ptáka (= drůbež), aby z domu štěstí neodletělo.

Březnového slunka je pořídku.

Není-li na Hromnice zataženo, neúrodu z toho dozná seno.

Jarní deště vody kalí.

V únoru z množství sněhu dobrá úroda svítá, mnoho ovoce a sena, však málo žita.

Pak-li leden zhustí, tak i pustí.

Září, kamna zazáří.

Jaro nám otec i máti, kdo nezasil, nebude mu zráti.

Suchý březen, vlhký duben a studený máj, ve stodole bude ráj.

Jaro je krásné, leč hladové.

Je-li únor mírný, rok bude bídný.

Pakli leden mokrý bývá, jistě vína nenalívá.

Na svatého Matěje se stromy probouzejí ze zimního sna, ale až Panna Maria jim udílí požehnání.

Zalévá-li Panna Maria, bude hodně trávy.

O Hromnicích je hospodáři milejší vlk na dvorku, nežli slunce na obloze.

Po Zvěstování Panny Marie ranních mrazů ubude.

Od Hromnic studeného méně, teplého víc.

Chladné a vlhké jaro přivozuje neúrodný rok.

Na svatého Arkadya, zima teprv se začíná.

Mnoho ryb - mnoho obilí.

V lednu-li často prší, požehnání to nepřináší.

Je-li na Hromnice jasno, bude málo housat.

Když se zdaří žalud, tehdy bývá drahně ovsa.

Na Hromnice-li uhlédne jezevec svůj stín, jistě opět brzo zalézá do své peleše.

Na den Obrácení svatého Pavla když voda stojí v koleji, šetřte v žlabě s ojedí (= krmivem).

Na Nový rok o slepičí krok, na Tři krále o skok dále.

Na Jméno Ježíš zima je nejblíž.

Není-li od Tří králů až do Matěje obměku, bude obilí na sýpkách až po střechu.

Jihne-li na Hromnice, přilož do kamen.

Vylezou-li na jaře brzy z děr ještěrky a hadi, nastane velmi teplé léto.

Třeskutá zima v únoru naplňuje komoru.

Kde se na Hromnice světí hromničky a jimi se za bouřky svítí, tam blesk a hrom neuškodí.

Spatří-li kdo z jara divoké husy při tahu, budou mít v tom domě tolik housat, kolik se napočítá divokých husí.

Co do Hromnic, to od Hromnic, spíše však o lopatu víc.

Jarní déšť tráví sníh.

Březnový prach úrodu zlatí.

Na svatou Marcelku všichni koukaj na telku.

Po prvním zahřmění fialky přestanou vonět.

Na Hromnice vidí sedlák raději vlka ve chlévě nebo manželku na márách, nežli slunce na obloze.

Lucie noci upije. Nový rok přidá krok. Na Tři krále o hodinu dále.

Na Tři krále o skok dále.

Kolikátého dubna zasadíš stromek, tolikátého roku ponese ovoce.

Když Měsíc v pěkném a jasném čase se obnovuje, tedy jesť k doufání pěkné vinobraní.

Listopadové hřmění pšenici ve zlato mění.

Teplý a suchý srpen - výborné víno.

Když srpen zpočátku hřeje, ledový vítr v zimě dlouho věje.

Řekla Káča Barce: Nechme toho tance!

Je-li duben bouřlivý, shnije kopa a mandel zplesniví.

Jaký červen, takový i prosinec.

Zelí naložené na svatou Kateřinu platí za nejlepší.

Na Tři krále - zima stále.

Když jde říjen ke konci, zima jde k začátku a kožichy z půdy.

Prší-li na Sedm bratří, sedm neděl střecha neuschne.

Červenec a srpen jsou nejteplejšími měsíci v roce.

Je-li leden nejostřejší, bude roček nejplodnější.

Zeferin poslední klásky sbírá.

Srpnová horka ničemu neuškodí.

Únor ledy jiskří, sněhy plíští, vodu pouští.

Červenec zatopí, až obilí na poli praská.

Deště v říjnu znamenají příští úrodný rok.

Prší-li na svatého Jana, bude za čtyři dní pršeti pořád a ořechy se nehrubě obrodí.

O Hromnicích zamračeno - sedlákovi pomoženo.

Když na den Stětí svatého Jana prší, velikou zkázu ořechy trpěti mají.

Jasné Vánoce - hojnost vína a ovoce.

Matka Boží hlávku (zelí) složí.

O svatém Fortunátu kapka deště má cenu dukátu.

Jaro všem otec i máti, hladí a káže pracovati.

Když měsíc o Vánocích ubývá, rolníku úrody přibývá.

Velikonoce krásné úrodu nám dají, pakli slunce hasne, louky sucho mají.

Svítí-li slunce na Hromnice, bude zimy o šest neděl více.

V březnu sýkora volá: Rozsívej! Rozsívej!

Listopad stromy lúpí a často porubané kúpí.

Na Popeleční středu fouká-li vítr svěží, úrodný rok nato běží.

Mnoho dešťů březnových - hubené léto.

Na mokrý červenec následuje bouře a krupobití.

Připadne-li Nový rok na pondělí, prorokuje se krutá zima a vlhké jaro, povodně a těžké nemoci.

Je-li v prosinci Mléčná dráha jasně a zřetelně viděti, bude rok budoucí úrodný; je-li však částečně viditelná, nebude mnoho obilí a vína.

Pakli mokrý a zimavý duben, jest úroda na víno.

Když v únoru mušky lítajú, to v marcu robky v ruce chuchajú.

Kdo o svatém Janě len zasívá, stébla zdéli lokte mívá.

Únor vždy spustí.

Sníh dubnový hnojí, březnový tráví.

Přišel Petr Celestýn - mohou se již okurky sadit ven.

Neprší-li na svatého Pafnuce, bývá suchý podzim.

Březnové slunce má krátké ruce.

Hezky-li na Boží hod velikonoční, s prací na poli zčerstva počni.

Má-li listopad déšť a potom mrazy, osení se často zkazí.

Červenec nese parna, krupobití a medovice, jestli hojný na bouřky a vichřice.

Duben hojný vodou - takový říjen.

Prší-li na 1. dubna, bývá mokrý máj.

Zpočátku srpna říká se, že opět studený vítr ze strnišť fouká.

Duben hojný vodou - říjen vínem.

Před Vánocemi neškodí mokro osení, ale tím víc po Vánocích.

Březen suchý, duben mokrý a květen větrný pytle obilím a sudy vínem naplní.

Svatá Máří vybírá hnízda komáří.

Svatý Jan otvírá zimě zase dveře.

Když na velikonoční neděli prší, na každé pondělí až do svatého Ducha pršeti bude.

Na den Sedmi bratří když prší, sedm neděl déšť dovrší.

Sněží-li v říjnu, bude měkká zima.

Co srpen neuvaří, to už září nedosmaží.

Je-li už máj zahradníkem, není zase rolníkem.

V máji hřímoty nedělají trampoty.

Častý déšť v lednu hnojí mnoho kněžskou oboru (= hřbitov).

V lednu-li slunce svítí, neohřeje.

Neprší-li na Sedm bratří, pak jsou suché žně.

Roj, který se v máji rodí, za plný vůz sena stojí, v červnu rojení nestojí za zvonění.

Svatby v máji šťastné nebývají.

Uhodí-li na svatého Eligia tuhá zima, potrvá po čtyři neděle.

Žežule, které v březnu velmi křičí, čáp, který mnoho hřeská, divoké husy, které se ukazují, oznamují teplé jaro.

Na svatého Hygina pravá zima začíná.

Lednový déšť mokří role a hnojí svaté pole (= hřbitov).

Červenec, srpen a září muka, ale potom bude mouka.

Červen červený jako z růže květ.

Aprílové počasí jsou časy a nečasy.

Čím dříve před svatým Janem hřiby rostou, tím dříve před Vánocemi sněží.

Prosinec se sněhem na pěšině, žito je v každé vysočině.

Je-li na ochtáb mláďátek mlha, bude vlhké léto a na podzim mnoho nemocí.

Prší-li často v září, z lesů se dlouho voda paří.

Mokrý leden, žel Bohu.

Dubnový sníh pole hnojí a déšť jim požehnání přináší.

Po měsíčním úplňku před letním slunovratem očekávej několik dnů teplého a slunného počasí.

Hřímání v srpnu ourody dobré a hovad hynutí znamená.

Panny Marie Zvěstování - zelených semen rozsévání.

Mnoho mlh v únoru přináší toho roku mnoho deště.

Když Makary pohodný, září bude chladný.

Stromy-li v listopadu kvetou, sahá zima až k létu.

Léto přichází hopsavě, zima váhavě - babím létem.

Východ slunce na Zvěstování Panny Marie předpokládá dobrý rok.

Na svatého Ducha nesvlékej kožicha; po svatém Duchu nezbavuj se kožichu.

Byť by byl jarní den jak na zakázku, přece nechoď ještě na procházku, ať tvé zdraví neztratí svou sázku.

Je-li prosinec deštivý, mírný a proměnlivý, není se kruté zimy třeba báti.

Na svatého Pavla když jsou mlhy, bude rok mnoho nemocí. Je-li však ten den jasný, bude úrodný rok.

Máj - od pece dál.

Ať si v zimě chlad, jen když není hlad.

Pak-li na Hromnice jasno bývá, bude ještě zima dlouhá.

Jestli v únoru se mušky mlely, zjara rády umírají včely.

Máj chladný a deštivý pro stodoly je příznivý.

Na povýšení svatého Kříže odkud fouká vítr, odtud přijde drahota.

Na Tři krále mrzne stále.

Svatí Gervázi a Protázi po loukách kopce sena rozhází.

Svatý Vigil z ledu mosty zřídil; a když nezřídil, to je břídil.

V dubnu svrchu hřeje, od spodu mrazí.

Jána má být louka shrabaná.

Když na Navštívení Matky Boží prší, čtyřicet dní se voda vrší.

Na Anežku není radno sebou v trávě šíti, protože se celkem snadno vlčí neduh chytí.

Na Hromnice zimy více, draho bude v republice. (lidová)

Je-li v říjnu mnoho mlh, bude v zimě mnoho sněhu.

Dubnové počasí nevyslovíš.

Srpen má nejkrásnější počasí v roce.

Když červenec pěkně hřeje, o Vánocích se zima zaskvěje.

Srpnové ráno bez rosy - srpnové odpoledne s bouřkou.

Pohoda na svatodušní pondělí slibuje úrodu.

Červenec - z paren, dešťů, bouřek a potu slepenec.

Čistý nový Měsíc v říjnu slibuje pěknou vinnou žeň.

Svatý Kliment víc než kdo jiný si zimu oblíbí.

Je-li na Hromnice světlý den, budou konopě i len.

Je-li Všech svatých bouřka, bývá zima měnivá; je-li suchá z buku tříska, často v zimě pršívá.

Panna Maria sfoukne svíčku a svatý Michal ji rozsvítí.

Jaký bývá v listopadu čas, takový obyčejně v březnu zas.

Podzim bohatý na mlhu věští v zimě mnoho sněhu.

Prosinec-li mírný je, zima pak v lednu kraluje.

Bouřka v říjnu třebas malá, sotva na to zima stálá.

Jasné počasí o Velikonocích - nastane léto o letnicích.

Rosí-li v srpnu silně tráva, pěkné povětří se očekává.

Čtyřicet mučedníků - čtyřicet mrazíků.

Svítí-li slunce na Hromnice, hojnost žita i pšenice.

Únor dláždí cesty k jaru.

Co v červnu nedá do klasu, červenec nažene v času.

Málo trávy na louce, málo peněz v tobolce.

Již nás mrazy nepoplení, minulo tě Boží křtění.

Den Kateřiny povětří ledna předpovídal.

Je-li vrána nablízku, je nejvyšší čas síti.

Červenec přináší žniva a parné dny mívá.

Od svatého Jana Křtitele běží slunce již k zimě a léto k horku.

Do Jana Křtitele nechval ječmene.

Kolik březnových mlh, tolik lijavců v roce.

Když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí.

Připadne-li Nový rok na pátek, nutno se obávat očních nemocí, také lidé budou hojně mříti a dokonce i hrozí válka.

Když kvete bez, ať kvete víno.

Vesele bude řinčet kosa, je-li v srpnu hodně rosa.

Na Máří Magdalénu očekávej jistý déšť.

Chodí-li na Kateřinu husa na rybníku po ledě, na Barborku na něm bude plavat.

Když stromy v dubnu odkvetou, hojně ovoce ponesou.

Mokrý máj - chleba hoj.

Leden - roste den, roste i zima.

Velikonoční a velkopáteční déšť zřídka přináší žním požehnání.

Přejdou-li Hromnice, mráz čeká nedaleko.

Březnové slunce má krátké ruce a dlouhý kabát.

Tak jak se Bruma, to je jedenadvacátý den listopadu, ukazuje, tak má býti celá zima naveskrz způsobená.

Prší-li o velikonočním Hodu, bude v létě nouze o vodu.

Není-li prosinec studený, bude příští rok hubený.

Je-li duben pěkný, bude květen ještě lepší.

Mrazy když v prosinci ochabnou, znamenají zimu zlou.

V tomto měsíci jest obyčejně mnoho silných větrů, nato hned sníh, déšť, kroupy, slunečnost a protože stále proměnitelné povětří, že se sotva v celém roku takové nalézá.

Čeští patroni (svatý Jan Nepomucký a svatý Václav) odměřují teplo.

Na Nový rok zrána jasné lesky, prorokují v létě časté blesky.

Novoroční noc jasná a klidná, bude povětrnost pro úrodu vlídná.

Jak dlouho skřivánek před Hromnicemi zpívá, tak dlouho po nich bude mlčet.

Odkud na svatou Eudokii vane vítr, odtud bude po celý rok foukat.

Únorová voda - pro pole škoda.

Leden ke dnu přidá hodinu jednu.

Jakmile se ukazuje polní myš, že máš o dřevo se starat, víš.

Velký pátek vláha - úrodu zmáhá.

Déšť velikonoční suchou potravu přináší, ale čas pěkný, hojně sádla a potrav.

Déšť na Navštívení Panny Marie potrvá do Zuzany.

Na svatého Jana noc nebývá žádná.

Padá-li na Boží hod vánoční sníh, hodně obilí bude na polích.

Od svatého Jana Evangelisty obrací se slunce k létu a zima k mrazům.

Prosinec-li hladí, leden pak mrazem zraní.

Hřímání v září oznamuje teplý podzim.

V březnu prach - jistý hrách.

Když na Hromnice ze střech teče, zima dlouho se povleče.

Březen - za kamna vlezem, duben - ještě tam budem, máj - vyženem kozy v háj.

Únor bílý - pole sílí.

Na svatou Agripinu odpočívej jen ve stínu.

Ať si kdo chce, co chce, říká - v srpnu ještě do rybníka.

V máji vlhko, chladno - bude vína na dno.

Zelené Vánoce - bílé Velikonoce.

Měsíc červen voní deštěm.

Když fouká v srpnu severák, bude dlouho pěkně pak.

Jak o svatém Janu Křtiteli, tak bude o Michaeli.

Na svatého Eligia daleko široko tuhá zima má čtyři neděle trvati.

Zelené Hromnice - bílé Velikonoce.

Mokrý duben - hojnost ovoce.

Vlhká zima je nezdravá.

Když pálí srpen, bude pálit i víno.

Netřeba v červnu o déšť prositi, přijde, jak začnem kositi.

O hromnicích teplo - medvěd staví boudu; o Hromnicích mrzne - medvěd bourá boudu.

Roj včel, který vyšel před svatým Janem a okolo svatého Víta aneb Božího těla, jest nejlepší. Ale ten, který vyjde po svatém Jáně, není tak dobrý.

Na Vánoce mnoho hvězdiček, slepice ponesou mnoho vajíček.

Na podzim lžíce deště a konev bláta.

Sluneční svit na Zvěstování Panny Marie zvěstuje úrodný rok.

V říjnu hodně žaludů a bukvic oznamuje zimy víc.

Na Hromnice kopalinky - uschovávejte obědinky.

Podle počasí dnů a nocí od Božího narození do svátku Tří králů, určuje se počasí pro dvanáct měsíců příštího roku.

Udeří-li zima brzy, hnedle ji to mrzí.

Na svatou Kateřinu schováme se pod peřinu.

Zima často ještě do března strká hlavu a někdy jej i docela zalehne.

Prší-li na svatého Jana Křtitele, prší celé tři dny. Je-li pěkně, potrvá pěkné počasí tři dny.

Svatý Jan z Nepomuku natahuje k létu ruku.

Má-li říjen mrazů moc a sněhu, mívá leden mírnou zimu v běhu.

Věje-li na svatého Longina vítr, jest to znamení úrody.

Po svatém Janu kukačka věští, málo že můžeme čekati štěstí.

Prosinec naleje a leden zavěje.

Je-li červen mírný, nebude v prosinci mráz silný.

Když dlouho listí nepadá, tuhá zima se přikrádá.

Pohoda na Nikodéma - čtyři týdny dešťů za nima.

Kukačka si na Petrův den ucpe zobák koláčem.

V únoru z množství sněhu sena mnoho svítá, málo ovsa však a málo žita.

Prosinec, když je mu zima, halí se v bílý kožich.

Když na Hromnice slunce svítí, budou ještě dlouhé niti (= bude ještě dlouho zima a bude se příst).

Leden je počátkem roku, ale vrcholem zimy.

Svatý Kříž - ovčí střiž.

Můžeš-li se v lednu vysvléci do košile, připravuj si na únor kožich.

Když v prosinci hrom ještě hučí, rok příští stále vítr fučí.

Den svatého Pavla na víru obrácení zimu mění.

Lednový mráz byť skrovný, přece každého honí.

V únoru sníh a led - v létě nanesou včely med.

Začátek září přináší lidem i hovadu zlé páry a mlhy.

Zvěstování jaro zvěstuje, zima přec nepolevuje.

Velký pátek deštivý - dělá rok žíznivý.

Bouřky v září - na jaře mnoho sněhu.

V březnu-li, v dubnu vítr věje, hojná úroda se směje.

Když prší na svatou Máří Magdalénu, vzroste obilí.

Kdo léto proleží, zimu prochodí s žebráckou mošnou.

Neopadá-li v říjnu listí ze stromů, bude tuhá zima.

Když utíkají na Boží tělo od oltářů sekáči, budou sušit seno v pekáči.

Mokrý březen od rolníků nenáviděn.

Jak tlustý a hrubý mráz bude za noce před Stolováním svatého Petra, takový bude za 40 dní pořád.

Září - máj podzimu.

Teplý leden, k nouzi krok jen jeden.

V únoru-li vítr neburácí, jistě v dubnu krovy kácí.

Na Čtyřicet rytířů mučedníků přilétá sluka z cizích zemí a přivádí jaro z vězení.

V srpnu slunce parné ovoci a vínu zdárné.

Když je na Pavla voda v koleji, šetřte v žlabě odjedí (píce), neboť nastane znovu tuhá zima.

Mrazy, které v prosinci brzy opadnou, znamenají zimu mírnou.

Kolik březnových mlh, tolik červencových lijáků.

Na Gerváze a Protáze posečeš seno nejsnáze. Jestli je suchý odvézt chceš, do Jana si pospěš.

Na svatého Pavla obrácení, pakli mlha zem přikryje, mor všemu tvorstvu zvěstuje.

Jsou-li v lednu na cestách tlusté ledy, podaří se výborně zelí.

Kateřina na ledě, Vánoce na blátě.

Květen vodu nosí, červen louky kosí.

V lednu moc sněhu, v červnu moc sena.

Pak-li červen suchem mokro převyšuje, dobrým vínem sudy naplňuje.

Hodně-li v dubnu vítr duje, stodola se naplňuje.

Když dub hojné ovoce dává, tak má velká zima a množství sněhu býti.

V březnu sedlák stromy ořezává, ale kabát ještě nesundává.

Červená se červenec, zraje každý pupenec.

Májová voda vypije víno.

Na dešti v září rolníku moc záleží.

Na Velikonoce jasno - bude laciné máslo.

Jaké počasí o Janu bývá, takové i Michal mívá.

Jsou-li prvé dny babího léta jasné, nastane teplý podzimek.

Březen - za kamna vlezem.

Je-li na Jména Ježíš hezký den, bude úrodný rok. Je-li vítr, bude málo ovoce.

Den Všech svatých je poslední, který léto zahání.

Červen mokrý a studený ovcím a mláďatům drůbeže se protiví.

Novoroční noci vítr od východu pro dobytek mor, vítr od západu králům smrt, od poledne mor lidem, od půlnoci neúrodu přinášel.

Lepší Vánoce třeskuté než tekuté.

Hřmí-li v březnu, tak také v červnu.

Konec masopusta - každá kapsa pustá.

Pokrývají-li se strniska ještě v říjnu hojně babími léty, jest to předzvěstí dlouhého a pěkného podzimu.

Novoroční noc světlá a tichá bez deště a větru znamená dobrý rok.

Déšť, jejž Mamert, Pankrác, Servác kuje, rád se v celém létě opakuje.

Podzim na strakaté kobyle jezdí.

Když krtek v listopadu ryje, budou na Vánoce létat komáři.

Červenec horký, pěkné jsou vdolky.

Na déšť březnový nenásleduje požehnání boží.

Je-li teplo v lednu, sahá bída ke dnu.

Tři králové mosty staví, nebo je boří.

Když v lednu hrom se ozve, hojnost vína je v očekávání.

Netrkne-li únor rohem, šlehne ocasem.

O svatém Františku Xaveru ledový vítr fičí od severu.

Když půlnoční větrové v tomto měsíci (únoru) silné jsou, bývá dobrá čáka úrody na ovoce; pakli ale ne, tak přicházejí v měsíci dubnu, máji a škodí vínu a stromům.

Když na první adventní neděli nastane daleko široko krutá zima, potrvá čtyři neděle.

Je-li v říjnu mnoho vos a sršánů, přijde studená a dlouhá zima.

Srpen klasy klidí a ovoce dospělé vidí.

Jak vysoko v zimě leží sníh, tak vysoko tráva poroste.

Teplý únor - studené jaro, teplé léto.

Když lidi o Božím těle utíkají od oltářů, budou utíkat taky od mandelů.

Teplý leden, z korce mandel jeden. (korec = 0,2877 ha, mandel = 15 velkých osmihrsťových snopů, snop = cca 5 000 stébel)

O Hromnicích déšť - na jaře sníh; o Hromnicích sníh - na jaře déšť.

Kdo na jaře neseje, v zimě nevěje.

Sníh na svatou Kateřinu věští vysoké obilí.

Až přijde máj, vyženeme kozy v háj.

V pátek Božího narození - tuhá zima bez prodlení.

Máj vlažný pro stodůlky blažný.

Je-li na Všechny svaté buková blána suchá, každý se rád za kamna schová; je-li však blána mokrá, bude zima též dosti mokrá.

V prosinci-li zimy není, později přijít nelení.

Hřmění mezi Markem a Vitalem značí úrodný rok.

Přichází-li zajíc již v prosinci do zahrady, nastane tuhá zima všady.

V měsíci září nejvíce se paří!

Když na Boží hod prší, sucho úrodu poruší.

Když se táhnou ptáci blízko k stavení, bude tuhá zima.

Duben - za kamny budem.

Na svatého Jana Stětí hotov žito k setí.

Když mráz na prvního prosince, vyschne nejedna studnice.

Tancují-li v lednu komáři, ať se sedlák po píci ohlíží.

Jasný den Pavla svatého slibuje mnoho dobrého.

Když mrzne na Petra nastolení, mrznout bude 40 dní bez prodlení.

Na svatého Placida zima teplo vystřídá.

Pěkné růže v zahrádkách věští pěkný podzimek a pozdní zimu.

Deštěm-li se konec října rozvodní, znamená, že příští rok se zúrodní.

V lednu slunce svítí na mráz.

Květen-li se větrem, červen deštěm plní, sejpky nazvíce i bečky plní.

Když v únoru mráz ostro drží, to dlouho již nepodrží.

V dubnu-li valný vítr se ozývá, seno i žito pěkné bývá.

Připadne-li Nový rok na středu, lze očekávat příznivý rok, mnoho vína, ale žádný med.

Na Hromnice husa po vodě - na Velikonoce po ledě.

Když je v srpnu ráno hodně rosy, mají z toho radost vosy.

V dubnu hrom - nebojí se mrazu strom.

Rýma v červnu nejvíce lidi posedá.

Svítí-li o Hromnicích celý den, tahej, sedláče, slámu z hnoje ven!

Mokrý leden - prázdné sudy.

Kukačka-li se před svatým Janem ozývá, bude drahota.

Je-li po 3. lednu počasí krásné, přijdou na jaře bouře časné.

Nejsou-li v srpnu hřiby, nebude v zimě sněhu.

Kdo se v létě nezapotí, v zimě se nenasytí.

Májová vlažička - naroste travička; májový deštíček - poroste chlebíček.

Na Hromnice vezmi dvě kabanice.

Nebyl-li červen dostatečně deštivý, dodá vodu až červenec a přidá ještě mnohé bouře.

Sníh v březnu škodí osení i vinné révě.

Neudrží leden, neudrží ani jeden.

Co v říjnu zimy přibude, v lednu jí opět ubude.

Když v lednu včely vyletují, to nedobrý rok ohlašují.

Po svatém Janu za čtyři neděle kukačka se od nás odebere.

Pošmourný Hromnice - sedlákům milý velice.

Jsou-li v zimě po cestách ledy, podaří se výborně zelí.

Suchý květen - mokrý červen.

Co červenec neuvaří - srpen nedopeče.

Co se v srpnu nezvládne, ani v září se nepodaří.

Jak prvně zahřmí, fialka víc nevoní.

Často povětrnost Sedmi bratří na budoucích sedm týdnů patří.

Přestože duben často sípá a větrem duje, teplé dny již přislibuje.

Je-li na Tři krále jasno, zdaří se pšenice.

Na Hromnice zimy polovice.

Panny Marie narození - vlaštoviček rozloučení.

Když Kateřina po ledě už chodívá, Eva potom blátem oplývá.

Co déšť smočí v červnu, přes den vyschne za hodinu jednu.

Na svatého Jindřicha dám Ti pěstí do břicha.

V půli května po mrazech je veta.

V listopadu příliš mnoho sněhu a vody, to známka příští neúrody.

Když na Jana Křtitele hřmí, všechny ořechy spadají, a když je pěkná svatojánská noc, bude jich dost a dost.

Jestliže na Den svatého Pavla obrácení přijde déšť, či bude-li sněžit, mnohým lidem toho roku bude hlad hroziti.

Je-li v únoru zima a sucho, bývá prý horký srpen.

Březnový sníh škodí polím.

Večerní rosy v máji hodně sena dají.

Je-li na Mláďátka mlha, mrou děti.

Když prší o Apolináři, dlouho se z lesů paří.

Jestli února měsíce jest teplo, nepohrdej hned pící, která ti zůstává, neb s námi ráda zima po Veliké noci zahrává.

Je-li nebe čisté, potrvá déle zima jistě, pak-li sněží nebo hřmívá, jaro jistě v blízku dlívá.

Často-li se v červnu hrom ozývá, kalné léto potom přicházívá.

Únor plní příkopů míle, buď černě, nebo bíle.

Za chladu není ovádů.

Roztrhne-li v červenci pavouk svou síť ve dvě, brzy se déšť ozve.

Leden červenci se rovná.

Jasný měsíc v dubnu škodí květu stromů.

Jsou-li jasné Hromnice, přijde po nich mnohá vánice.

Na Hromnice - skřivánek přes hranice.

Když je leden bílý, je sedlákovi milý.

Svatý Kliment zimu oblibuje, svatý Petr ji ucezuje.

Potí-li se Domicila, bude Marek chodit v kožiše.

Jestli vítr o Vánocích věje, jest v hojnosti dobrá naděje.

V dubnu prorokuje rachot hromů, mráz že více neuškodí stromu.

Sníh v máji - hodně trávy.

Jsou-li v srpnu hory kalný, budou v zimě mrazy valný.

Červenec - úrody blíženec.

Jaký listopad, takový březen.

Na svatého Ducha bláto - bude laciné mláto.

Je-li ve vzduchu mnoho babího léta, bude dlouho jasné počasí.

Prší-li na svatého Ducha, jsou klepána žita.

Když ještě v listopadu hřmívá, úrodný rok nato bývá.

Bylo-li léto mokré, bude v roce příštím drahota.

Připadne-li Nový rok na čtvrtek, předpovídá se mírná zima, větrné jaro, parné léto, krásný podzimek, mnoho ovoce a hojnost obilí.

V den Máří Magdalény rádo poprchává, neboť svého Pána očekává.

Sníh dubnový jako mrva pohnojí.

Staví-li v červenci hromadu mravenci po kraji všude, tuhá zima bude.

Je-li v dubnu krásně a povětří čisté, bude květen nepříjemný jistě.

Duben větrem-li se zmítá, urodí se hojně sena, žita.

Červenec žne žita, višně k tomu vítá.

Březen - za kamna vlezem, duben - ještě tam budem, až přijde máj, vyjdeme v háj.

Prší-li na Marie navštívení, po čtyřicet dní bez deště není.

V červnu rolník ví, jaké asi bude posvícení, zda bohaté, či chudé.

Jaká svatá Kateřina, taková je celá zima.

Teplý říjen - studený listopad.

O svatém Kvirinu už je teplo i ve stínu.

Na svatého Jána otvírá se létu brána.

Kdo se v máji ožení, přivodí si soužení.

V březnu vítr z břízy fouká (= bývá ostrý a řezavý jak březové metly).

Zima-li na Kateřinu, přilož sobě o peřinu.

Prší-li hodně v září, vesele se sedlák tváří.

Lednová zima i na peci je znát.

Suchý leden, mokrý červen.

Když je na Obětování Panny Marie noc jasná, čistá, krutá zima se v lednu chystá.

Když o Hromnicích sněží, jaro není daleko.

V červnu severní vání žita hojnost k nám přihání.

Do Vánoc není ani hladu, ani zimy.

Silné rosy v srpnu zadělávají na dobrou pohodu.

O Všech svatých větry-li jsou, znamenají zimu proměnlivou; přijdou-li ale s Ondřejem, dobré zimy se nadějem.

Na Boží tělo jaký den, takové počasí po celý týden.

Lednová zima je nejkrušnější, červencová vedra jsou nejsilnější.

Na svatého Jana stětí vlaštovička od nás letí.

Březnové slunce od nohou studí.

V březnu když se práší, stromy brzo raší.

Mnoho mlh v únoru přivodí mokré léto.

Mokrý máj - v stodole ráj.

Tmavé Hromnice - sedláka radost; jasno-li ale, sněží ještě dost.

Je-li na svatou Máří Magdalénu vítr, jde dobře každý obchod.

Mrzne-li na svatého Vitala, mrzne ještě 40 dní.

Duben chladný a deštivý - úroda nás navštíví.

Narození Panny Marie - co má studenou krev, se do země zaryje.

Když dubnový vítr do stodoly fučí, po žních díru nenajde.

První sníh dlouho nepoleží.

Když červík v lednu ze země leze, zima až do května se poveze.

Lednový vítr do kostí prostupuje, letní líce laská.

Na svatého Pavla obrácení též i zima se promění: buď popustí, nebo zhustí.

Všichni svatí dluhy platí.

Studený říjen - zelený leden.

Jaký leden, takový červenec.

V listopadu hřmí - sedlák vesnou sní.

Skřivánek-li v únoru zpívat počne, v dubnu jistě umlkne.

Mrazy v říjnu - hezky v lednu; krásný říjen - studený leden.

Čím déle vlaštovky u nás v říjnu prodlévají, tím déle pěkné a jasné dny potrvají.

Škrobí-li svatá Kateřina prádlo, svatá Barbora je kropí.

Světlé hody - tmavé stodoly, tmavé hody - světlé stodoly.

Je-li ostrá zima v Januáru, neurodí se mnoho božího daru.

Ze suchého června rádi nebýváme, za vlhkého vína, chleba nemíváme.

Sedláci utnou 1. listopadu z dubového anebo bukového stromu třísku: Jestli je tříska suchá, tedy očekávají levnou zimu; jestli ale vlhká a zaostnatá, tady se domnívají, že bude tuhá zima.

V květnu-li hrom se ozývá, v červnu zřídka mrholívá.

Po svátku Všech svatých stromové štěpování nejlépe se přesazují na schod měsíce, plané pak před a nebo po plným měsíci tři dny, nebo tento měsíc přirozenosti nejvíce žene do kořenů.

Prosinec zemi zhrudí a jizbečky studí.

Kolik dní v říjnu uplyne do prvého deště, po tolik dnů bude i v zimě pršeti.

Koho se babí léto dotkne ve sném letu, bude šťastný.

Za předčasným lednovým teplem přichází ještě škaredá zima.

Na Hromnice jasná noc - bude ještě mrazů moc.

Když v srpnu moc hřímá, bude na sníh bohatá zima.

Slunce na den Pavla obrácení značí obilíčka rozmnožení.

Když prší na Zvěstování Panny Marie, potlukou kroupy.

Lednový mráz i železo rozdrtí a ptáka v letu usmrtí.

Do matičky boží tráva neroste, i kdyby ji kleštěmi tahal, po Panně Marii roste, i kdyby ji palicí zatloukal.

Je-li večer silná rosa, zrána zpívá dobře kosa.

Na svatého Rudolfa se má nahlížet do úlů, a jestli včely nemají dost potravy, má se jim, nejlépe na schod měsíce doplnit.

Na Hromnice - půl zimnice (= zimy) - půl píce.

Přitrhla-li zima s Kateřinou, bývá do omrzení.

Čím déle žežulka po Janu zpívá, tím dražší žito na trhu bývá.

Svítí-li slunce na den Zvěstování Panny Marie, bude úrodný rok.

Když krtek ryje v lednu, končí zima v květnu.

I když v srpnu ze strnišť občas fučí, horko nás přece jen mučí.

Svítí-li na Nový rok jasně slunce, bude hojná úroda.

Když na Hromnice taje, hotov sedláče saně.

Panská láska, ženská chuť a březnové počasí není stálé.

Dokud vlaštovička nezašveholí, jara nebude.

Teplé a suché léto přivádí za sebou mírný podzimek, tuhou zimu a nejlepší víno.

Záhy-li taje, nadlouho neroztaje.

Noc o svatém Petru stolování vyznačuje budoucnost takto: je-li chladno - mrazy dále budou, je-li teplo - mrazy pominou, je-li deštivo - bude vlhký rok, je-li větrno - bude suchý rok, je-li jasno - bude na polích klasno.

Prší-li na Mláďátka, bude Pámbu v příštím roce potřebovat hodně andělíčků.

Březen mokrý - rolník smutný.

Jestli bude na den svatého Pavla déšť a sníh sněžiti, bude mnohý hladem mříti.

Vane-li v prosinci vítr východní, špatnou naději mají nemocní.

Je-li na Hromnice chumelenice, netrvá pak zima více.

Když na Všech svatých mrazivo, bude zima teplivo; když déšť tu je, třeba za pecu vlézt.

Lenivého tahá mráz za nos, před pilným smeká.

Jestli země v lednu měsíci otevřena jest, a obzvláště když polední větrové přitom silně bouří, tehdy panují rýmy a jiné nemoci.

V říjnu-li se blýská, v zimě se pak plíská.

Zima, kterou březen nese, dlouho s námi ještě třese.

Na mokrý květen přichází suchý červen.

Spadne-li v říjnu listí, bude mokrá zima.

Mrzne-li na Kateřinu, na Barboru prší.

V září mnoho požárů bývá, proto se obloha rdívá.

Na Boží narození o bleší převalení.

Pěkné počasí o svatém Fortunátu slibuje úrodný rok.

V dubnu se za den i devět druhů počasí sejde.

Březen bez vody - duben bez trávy.

Lidé se radují létu, včely květu.

Červnové večerní hřmění - ryb a raků nadělení.

Na Nový rok o slepičí krok, na Tři krále o krok dále, na Hromnice o hodinu více.

Na Panny Marie Zvěstování kdybys travičku palicí do země tloukl, už ji tam nedostaneš.

Když v lednu deště lijí, to má sedlák po naději.

Prach-li březen plodí - tráva, list se rodí.

Kdyby únor mohl, umořil by v krávě tele a v kobyle hříbě.

Začne-li zima až s adventem, potrvá deset týdnů.

Jestli před Velikou nocí ten den anebo v Bílou sobotu prší, bude hojně pršet mezi Velikou nocí a svatým Duchem.

Včelí roje, které padly před svatým Janem Křtitelem, jsou ty nejlepší.

Jestli sníh napadne toho měsíce (října) a kolik dní trvati bude, tak stálá bude zima.

Mléčná dráha v prosinci jasná, bude v příštím roce úroda krásná.

Listopad nemiluje voznice ani sanice.

Déšť na svatého Mamerta přináší soužení, neboť v něm nic dobrého není.

Když roste tráva v lednu, roste špatně v červnu.

Jaké počasí na svatého Makaria bývá, takové se i v září ozývá.

Den Sedmi bratří když je deštivý, bývá pak déšť trvanlivý.

Hojný sníh v lednu, málo vody v dubnu.

Jak červen teplem září, takový bude i měsíc září.

Na svatého Dyndy, nakopu tě jindy.

Jaké počasí v září, tak se i březnu vydaří.

Roj, který se v máji rojí, za plný vůz sena stojí; ale o svatém Jáně ani za vodu džbáně.

V červenci když dne ubývá, horka přibývá.

Po Panny Marie Zvěstování - prvních kukaček přivítání, na Marie Nanebevzetí - kukačky za moře letí.

Jaké Zvěstování Boží Matky - takové velikonoční svátky.

Zpívá-li pěnice na svatého Tiburcia a Valeriana, víno se pěkné ukáže.

Slavík zpívá v háji až za tepla v máji.

Na Tři krále mnoho hvězd - urodí se hodně bramborů.

Hřmí-li v březnu, sněží v máji.

Když v srpnu naprší, tak než se oběd pojí, všecko slunce vysuší.

Březnové mrazy nikdy neschází.

V říjnu večer ovce je-li nutno nocí domů hnáti, tuhé zimy, sněhu jest se báti.

Na suchý prosinec následuje suché jaro.

Je-li tříska ze zeleného buku na den Všech svatých vyťatá suchá, následuje zima mírná; je-li vlhká, následuje zima mokrá.

Déšť na svatého Jana Křtitele, nenasbíráš ořechů do věrtele.

Na svatou pannu Kateřinu sluší se schovati pod peřinu; pak na svatého Mikuláše tuť jest zima všecka naše.

Připadne-li Boží narození na čtvrtek, bude rok velmi úrodný, jenom vína bude prostředně.

Prýští-li ještě v prosinci bříza, nemívá zima mnoho síly.

Leden-li ve dne svítí, v noci pálí.

Když se Kateřina klouže, potom Mikuláš přeskakuje louže.

Rampouchy na stříšce, hojnost mléka v dížce.

Metelice na Hromnice cesty umetá a píci podmetá.

Když se spřáhne zima a hlad, není oč stát.

Smíření nepřátelé jako březnový led (nestálé přátelství).

Ranní déšť a dubnový čas jest stejný.

Na Památku zesnulých bývá hustá mlha, neboť pomáhá k utěšení duší.

Jaké počasí na svatou Kateřinu, takové jest v příštím lednu.

Máj a září jsou branami léta.

Když kvetou boby, je nouze o chleby, když kvete mák, již ne tak.

Když prší do božího hrobu, bude žíznivý rok.

V březnu dvě putny vody a jedna lžíce bláta - v říjnu jedna lžíce vody a dvě putny bláta.

O svatém Petru nastolení je-li mráz, po 40 dní mu konec není.

Zářijové pršení prospívá osení.

V říjnu mnoho deštů, v prosinci mnoho větrů.

Jaro je přízeň, léto trýzeň.

Hrom v dubnu - dobrá novina, mráz květů více nepostíná.

Jaký prosinec, takové jaro.

Když se v máji blýská, sedlák si výská.

Přejdou Hromnice - konec sanice.

Říjnové nebe plné hvězd má rádo teplá kamna.

Co červenec ze dne odtrhne, to na teple přidá.

Víno svěcené v den svátku Jana Evangelisty je třeba uchovat jako prostředek proti hadímu uštknutí.

Co červenec neuvaří - srpen neprodá.

Chodí-li se v adventě bez kožicha, bude se v postě jistě nosit.

Panenka Maria hromničná čistá - úroda jistá.

Studený a mokrý duben plní sklepy a sudy.

Únor zimě nakonec odporuje.

Jak prší v březnu, sněží v máji.

Laštovčin zobáček je krátký, ale zvlášť v březnu sladký.

V červenci déšť a slunečná pohoda - hojná bude v příštím roce úroda.

Kolem Všech svatých slunce uroní ještě malou slzu babího léta.

Teplé deště v dubnu, teplé dny v říjnu.

Na Mláďátka když prší, osýpají se děti.

Na Hromnice kalužky - ukázka na jabka a hrušky.

V máji se rok teple pousměje a květy vzplane.

Na Nový rok déšť - o Velikonocích sníh.

Nepřijde-li sníh na Všechny svaté v noci, přijde o svatém Martině se vší mocí.

Désť na Mamerta, Serváce a Bonifáce - prší pak celé léto.

Svatá Eudokie psa po uši sněhem zavěje.

Jsou-li zelené Vánoce, Velká noc bude bělit se.

Padá-li listí v listopadu, jistě brzy přijde led, ale dlouho nepobude.

Když Vánoce obílí stromy sněhem, tak je posype jaro květem.

Je-li na Tři krále větrno, zamíchá se planetami a bude úrodno.

Prší-li na Velký pátek, je k doufání úroda.

Jaké jest Masopustní úterý, taková bude Veliká noc.

Šedá mlha v srpnu nezdravá.

Jaké povětří jest v listopadu, takové má býti měsíce března roku budoucího.

Když prší v pondělí svatodušní, bude zkáza na sena.

Parna se a mlhy víno nebojí, oběma se lépe napojí, zato ale velkým chladem v září postonává a se špatně daří.

Je-li leden teplý, nepřibude do sudu.

Svítí-li na Nový rok, co by forman pár koní okšíroval a zapřáhl, bude sedlák pohodlně klidit.

Udělá-li se v srpnu deštivo, prší med a dobré víno.

Než v lednu sedláka, to radši vlka na poli viděti.

Není-li květen ani příliš studený, ani mokrý, naplňuje stodoly i sudy.

Prší-li v den Jana Křtitele, louskáme červivé ořechy nesměle.

Nedej Bůh teplých Vánoc a pošmourného svatého Jiří!

Mrzne-li na svatou Kateřinu, nebude mráz na Lámaný večer (= 23. 12.).

Na Hromnice zima s létem potkala se.

Levné povětří okolo vánoc předpovídá nám, že zima bude velmi dlouho trvati; to jest jestli prve nemrzlo, bude potom mrznouti.

Jaké počasí o Panny Marie narození, takové bude po osm neděl.

Hromnice - půl krajíce, půl píce a bůhví co ještě více.

Májový deštíček, dejž nám ho pámbíček, aby se vydařil na poli chlebíček.

V lednu roste-li tráva, neúroda se očekává.

Déšť na Sedm bratrů - hnijí kobzole.

Je-li v květnu večer tráva zarosena, hojně bude vína, hojně sena.

Je-li o Všech svatých léto, bývá o Martině zima; je-li zima o Všech svatých, bývá o Martině léto.

Ledový čas - na peci teplo, na přípecku mráz.

Jak prší v březnu, tak také v červnu.

Leden studený, duben zelený.

V lednu mráz - těší nás; v lednu voda - věčná škoda.

Když noc na Matičku jasno, bude úroda, krásno.

Svatý Jan Křtitel deště je ctitel.

Když únor vodu spustí, ledem ji březen zahustí.

Když není konec ledna studený, únor to dvakrát nahradí.

Je-li jasný Den svatého Pavla obrácení, těš se na bohaté posvícení.

Je-li na Obrácení svatého Pavla slunečno, nebo prosvítá-li slunce z mraků, bude více sněhu nežli před tím.

Nepromrzne-li půda, úrody dá poskrovnu.

Když je na Nový rok hezky, bude tak i o žních.

Leží-li kočka v únoru na slunci, jistě v březnu poleze za kamna.

Jestli bude vítr na den svatého Pavla váti, budou na vojnu volati.

Svatý Matěj přidá polínko, svatý Josef dvě a Panna Maria celou náruč.

Prší-li na Jana Křtitele, pršívá tři dni celé. Je-li bez deště, bude pěkně ještě.

Hospodář si první leden pamatuje, ten mu na budoucí rok ukazuje.

Červenec přináší psí dny, ale také silné bouře.

Ženci na pole, včely z pole.

Listopadová mlha zhasíná slunce.

Hřímá-li v srpnu, praví se, že budoucího roku hojná úroda a množství deště jest k doufání.

Na Boží tělo jaký den, dlouho se potom vrací ten.

Jestliže se hrom v červenci častokráte ozývá, bude nadcházející zima studená.

Hřmí-li v červnu, bude pěkné obilí.

Hřmí-li v dubnu, konec mrazům.

O svaté Scholastice navleč si rukavice.

Co se v červnu vylíhne, velmi často pohyne.

Dětský pláč, panská přízeň a dubnové počasí jsou vždy nestálé.

Teplé září - dobře se ovoci i vínu daří.

Jak na Nový rok, tak po celý rok.

Jak dlouho skřivan před Hromnicemi vrzá, tak dlouho po nich zmrzá.

Hřímá-li v červnu, zvede se obilí.

Na Hromnice o hodinu více.

Co červenec neupeče, to již srpnu neuteče.

Hodně sněhu - hodně trávy.

Svatý Pavel z Noly zaplavuje štoly.

Roste-li den, roste mráz.

Po hojných deštích v září osení zimní se podaří.

Na svatou Magdalénu pohoda - pro včely výhoda; a když slota - to lichota.

Dá-li nebe deštíčka, bude pěkná travička.

Lednové slunce je jako panská přízeň.

Listopadový sníh uléhá v noci.

Je-li o Hromnicích studeno, přijde brzy jaro.

Svatá Kateřina přichází bíle oděna.

Je-li v dubnu teplý déšť, hojné požehnání jest.

Jestli únor honí mraky, staví březen sněhuláky.

Jasno-li o Božím těle, dobrý rok čekejte směle!

Panny Marie zvěstování vlaštovičky zpět přihání.

Prosinec se sněhem na pěšině, žitko je na každé výšině.

V den obrácení svatého Pavla když teče voda po silnici, šetřte pro dobytek píci.

Svatý Jan co křestí, čtyřicet dní chřestí.

Lednový déšť z pecnu odkrajuje.

Temná vánoční noc přinese světlé stodoly.

Petrův déšť - oráčův přítel.

Hřímá-li v listopadu, bude dobrý rok.

Na Hromnice má sedlák raději vlka ve chlévě i ženu na marách než slunce.

I když únor mrazem jiskří, ukáže i časy příští.

Chladno a večerní mlhy v máji hojnost ovoce a sena dají.

Kateřina na ledě, koleda na blátě.

Komáři-li v únoru si bzučí, v březnu pak mrazivý vítr skučí.

Na Jána jasně - vozí se seno krásné.

Je-li na Boží křtění měsíc v úplňku, toho roku lze očekávat povodně.

V červenci do košile rozdělej se a v prosinci po uši oděj se!

Po Božím těle do vody směle!

V březnu fouká z břízy, poslední sníh z pole mizí.

Dubnový sníh rodí trávu.

Je-li na Zasnoubení Panny Marie na stromech jinovatka, bude vlhký rok.

Leze-li jezevec o Hromnicích z díry, za čtyři neděle zpátky zas pílí.

Kdyby o Hromnicích napadlo jen tolik sněhu, co je na černé krávě znát, bude úrodný rok.

Říjen hodně větrů, dešťů mívá, někdy přece vesele se dívá.

O Mláďátkách den se omlazuje.

Prší-li o svatém Duše, bývá po něm málo suše.

Březnové mlhy - za 100 dní déšť.

Vánoce bez sněhu přináší Velikou noc sněžnou.

Na Saleského Františka meluzína si často zapíská.

Je-li už máj zahradníkem, není stodol milovníkem.

Březen - na pec si vlezem.

Déšť o letnicích - slunce na Boží tělo.

Po lednu nepřichází jaro, ale jen další zimní měsíc - únor.

Ozve-li se v září hrom, bude v zimě zavát každý strom.

Jaká parna se v červnu dostaví, tak se i prosincové mraky postaví.

V lednu silný led - v květnu bujný květ.

Uhodí-li v listopadu časně mrazy tuhé, brzy zase dobře bude.

Hřmění v prosinci zvěstuje silné větry.

Říjen nemá v oblibě ani kola, ani sáně.

V červenci déšť, jak žravý jed modrý na pohance kazí květ, proto vzácný bývá v oulech med.

Je-li prvního adventu mrazivo, bude zima trvat osmnáct neděl.

Třpytí-li se hvězdy tu noc před Třemi králi, rodí se hojně bílí beránci.

Březen - za kamna vlezem, duben - ještě tam budem, trnopuk (= květen) - z kamen fuk.

Na Boží hod vánoční vítr od západu přinese mor, od východu válku, od půlnoci hlad, od poledne dobrý rok.

V prosinci zima ještě laškuje, ale v lednu již kraluje.

Nekuká-li kukačka před svatým Janem, bude neúrodný rok.

Je-li na Mláďátka mlha na Lysé hoře, kobzole se neurodí a mladí lidé budou mřít.

Co za hodinu v listopadu naprší, to za tři týdny po tom nevyschne.

Na svatého Pavla obrácení nechť prší, či sníh věje, bída v tomto roce z polí zeje.

V dubnu se zima a léto o vládu přetahují.

Lepší vlka pod oknem vidět než v lednu pluh na poli.

Je-li Božího narození v sobotu, bude málo ovoce, ale vydaří se žito.

Srpen zpočátku-li hřeje, zima pak se dlouho sněhem skvěje.

Moc hub srpnových - moc vánic sněhových.

Prší-li na Mláďátka, budou děti mříti.

Únor chodí ostře kutý, táže se sedláků, mají-li dobré boty.

V červnu deštivo a chladno způsobí rok neúrodný snadno.

Mlhy na lukách, potocích a řekách v srpnu zvěstují trvalé počasí.

Leden jasný, roček krásný.

Nad prosinec leden a únor mrazivější.

Jaké je počasí v září, takové bude i v příštím květnu.

Srpen k zimě hledí a rád vodu cedí.

Duben sebekrotší, sněhem nás přece pohání.

Nechce-li severňák v únoru váti, v dubnu se to musí přec jenom státi.

Je-li na Mamerta mokro, bude celé léto mokré.

Duben - ze zimy a léta pleten.

Mokrý duben a máj chladný - k sýpkám, senu přístup žádný.

Co duben našetří, to květen spálí.

V říjnu mráz a větry - leden, únor teplý.

Když jest plný Měsíc a není oblaky zastřený, tedy vždy stahuje stromový květ, takže se zadusí.

Když je červen deštivý, polehává obilí.

O svatém Janu Křtiteli noc se na prahu prosedí.

Včas-li padá lupení, na rok pěkné osení.

Panuje-li okolo svatého Jana jižní nebo jihozápadní vítr, dlužno denně čekati déšť, neboť ten čas jsou plíště v horkém pásmu.

Jaký prosinec - takový červen.

Listopadové slunce na zemi nevidí.

V březnu prach co zlato a stříbro, ale sníh bývá pro osení jed.

Na Boží hod velikonoční prší, sucho úrodu poruší.

Po teplém září zle se říjen tváří.

Divoké husy na odletu - konec i babímu létu.

Nechť si duben sebelepší bývá, ovčákovi hůl přec jen se zasněžívá.

Pod sněhem chléb, pod deštěm hlad.

Kateřina na blátě, Vánoce na ledě.

Dubnové pěkné počasí, dětský pláč, ranní rosa a dědicovo kulhání nemívají dlouhého trvání.

Matička Boží kuželíček složí.

Povolné počasí v prosinci věští mírnost zimy v každém jiném měsíci.

Na Panny Marie narození vlaštovek shromáždění.

Panská láska a dubnový sníh dlouho nevydrží.

Prší-li v noci na Bílou sobotu, bude málo třešní.

Sobota bílá, to je den, který jest Jeho hrobem.

Hřímání měsíce července mnohým lidem smrt zvěstuje.

Mrzne-li v den Čtyřiceti mučedníků, mrzne potom ještě 40 dní.

I když kluci v dubnu bez kabátů běží, často hospodáři na úrodu sněží.

Na podzim zatop.

Matka Boží trávu množí.

Na svatého Longina práce v poli začíná.

Na Zelený čtvrtek hrachy zasívej, na Velký pátek se zemí nehýbej!

Lednové mlhy věští mokré jaro.

Prší-li na den stětí svatého Jana Křtitele, zkazí se ořechy.

Nejtěžší a nejodolnější rybu poskytuje listopad.

Májová kapka platí nad dukát.

Na svatého Jana stětí čápi do tepla letí.

Na svatého Rufa se nemá provádět žádná důležitá práce, nemají se podnikat cesty ani jiné činnosti, při kterých by mohlo dojít k úrazu či ke škodě.

Jaká je povětrnost na Sedm bratří, taková se pak po sedm týdnů patří.

Je-li Kačenka nemocná, bývá Barborka naškrobená.

Svatý Antonín poustevník přináší led, nebo jej láme; nemá-li žádný, vyrobí hned.

Jestliže sníh listopadový dlouho zůstane, více než hnůj polím prospěje.

Když ráno v listopadu prší, bude den skvělý.

Červen stálý - prosinec dokonalý.

Copak by to bylo za duben, aby jaro nevyvedl aprílem.

I když slunko v dubnu hřeje potichoučku, nezapomeň na pole jít v kožoušku.

Chumelenice na Hromnice končí zimu tuhou; jestli pak jasný den, očekávej druhou.

Mrazivý prosinec, mnoho sněhu, žíznivý roček bude v běhu.

Hromnice-li jasné a čisté, potrvá déle zima jistě. Pakliže sněží nebo hřímá, jaro jistě v blízku dlívá.

Padá-li první sníh, novembris, když země nebude zmrzlá, velikou škodu osení učiní a je vyleží aneb osení se pod sněhem paří a hnije. Ale jestli padne sníh, když země nejprve zmrzne, jest osení užitečný, nebo ono bezpečně v teple pod sněhem ve zmrznuté zemi leží.

Prší-li na den Navštívení Panny Marie, tak dešťů máme bez konce.

Březen umí sníh a led rozehřát, ale chce-li, i nadělat.

Sedmý den červnový bývá slunečný a přináší optimistickou náladu.

Bude-li v Masopustní úterý příjemné povětří, bude dosti hrachu.

Půlnoční větry v srpnu přinášejí stálé počasí.

Září víno vaří, říjen mačká hrozen.

Mokrý duben přislibuje dobrou sklizeň.

Svatý Duch přinese plný pytel much.

Je-li říjen velmi zelený, bude zato leden hodně studený.

Ptali se vlka, kdy je největší mráz, a on řekl: když se slunce rodí.

Prší-li na svatého Gerváze a Protáze, po čtyřicet dní se deštivé počasí ukáže.

Jaký čas o Božím těle, takový bude čtyřicet dní pořád.

Po svatém Kříži podzim se blíží.

Co srpen nedopeče, září nedovaří.

Pak-li o Hromnicích jasno bývá, jistě potom zima dodržívá; jestli ale bouřlivo a sněžení, jistě že jaro již daleko není.

Od Panny Marie Sedmibolestné teplota rychle poklesne.

Září víno vaří a co nedovaří, říjen dopeče.

O Janu-li sucho hostí, máme o žních mokra dosti.

Teče-li v úterý Masopustní voda kolejem, bude úrodný rok na len.

Suchý duben sedlák nerad mívá, o dubnovém dešti často snívá.

Remigius hrozny sbírá a Viktorín presem svírá.

Když v lednu déšť leje, zlé činí naděje.

Vánoce v jeteli - letnice ve sněhu.

Když zakuká kukačka, mohou se zahodit boty.

Hřímá-li v srpnu, lze čekat osmého dne opět bouřku.

Teče-li v máji voda z luk, poteče ze stájí mléko.

V zelené-li roucho březen se obleče, neúrodu za sebou přivleče.

Sněhový únor - sílí úhor.

Když se postaví první mandlík obilí, má si člověk lehnout zády na zem, aby ve žně v zádech nebolelo.

Říjen na jednom konci ještě hřeje, ale na druhém již mrazí.

Vějou-li v říjnu severní větry, nezdaří se obilí.

O svatém Viktorínu už je teplo i ve stínu.

Prší-li na Boží hod velikonoční, bodou všecky neděle až do letnic deštivé.

Levná zima - drahý lék.

V ten den rádo poprchává, poněvadž Máří Magdaléna Pána svého oplakává.

Jaká povětrnost bude na svatého Makaria, taková bude v září.

Je-li květen teplý a jasný, bude červen deštivý a chladný.

Chladný květen bude-li rositi, mnoho sena budeš kositi.

Duben je napůl březen a napůl květen.

O Marie narození vlaštovek tu více není.

Na svatého Valentýna bývá ještě tuhá zima.

Prosincem rok končí, ale zima začíná.

Listopadový vítr slunce polyká.

Když o Hromnicích svítí slunce, bude prý úrodný rok. Potřebuje svítit jen tak dlouho, nežli bys se čtyřmi páry koňů otočil.

Kdyby měl únor tu moc jako leden, nechal by v krávě zmrznout tele.

Když máj vláhy nedá, červen se předá.

Na Deset tisíc rytířů desettisíckrát deset tisíc kapek.

Mokrý duben věští úrodu, suchý předpovídá nehodu.

Červnové blýskání, na sýpkách praskání.

Jestli slunce svítí na den Hromnic, sníh bude ještě větší než prve.

Když křížový pavouk se v říjnu ukrývá a nevylézá, není daleko do sněhu.

Je-li na 6. ledna větrno, říká se, že tři Králové míchají planety, a proto nebude platit vánoční pranostika.

Na svatého Antonína dáme maso do komína.

V červnu se ukáže, co nám dá Pán Bůh na daře.

Když čas před Vánoci až do Tří králů mlhavý a tmavý jest, následují na to nemoci.

Červen-li více suchý než mokrý panuje, dobrým vínem naše sudy naplňuje.

Když skřivánek v únoru zpívá, brzy se pod nosem slívá.

Když se ozve v dubnu hrom, chyť si kámen nebo strom.

Kolem Všech svatých se mají okopávat stromy, aby nesly hojně ovoce.

Když déšť leden smáčí, neduhy s ním kráčí.

Jihne-li na Hromnice, přilož do kamen. Mrzne-li, po zimě amen.

Kukačka po svatém Janu za kolik dní kuká, za tolik grošů žito bude.

Hodně sněhu - dojné krávy.

Na Velkou noc bude-li málo pršeti, ne mnoho píce pro sucho bude měti; pakli ten den jasno bude, máslo, omastek lacino přijde.

Září jasným pohledem se ještě jednou ohlédne za květnem.

Po studeném prosinci bývá úrodný rok.

Svatý Petr za stolem ponechává na holém a teprve v okovech (1. srpna) posílá sedlákům výsluhy.

Na Hromnice musí skřivánek vrznout, i kdyby měl zmrznout.

V únoru když skřivan zpívá, velká zima potom bývá.

Když začátkem ledna krásně, bodou na jaře bouřky časně.

Hrozí-li Kateřina sněhem, přinese jej Ondřej.

Březen - za kamna vlezem, duben - ještě tam budem, máj - polezem na kraj.

Je-li Zelený čtvrtek bílý, tak je léto teplé.

Slunce peče - déšť poteče.

Jak je 1. března, takové bude celé jaro.

Když prosinec bystří, po Vánocích jiskří.

Na Nový rok o slepičí krok.

Na svatého Pavla pohoda - jistá Boží úroda a když sníh nebo déšť, to je pro hospodáře zlá zvěst.

V měsíci září nejvíce se páří!

Když nás srpen deštěm nepokropí, ten už potom škody nenatropí.

Navštívení Panny Marie čisté přináší ovoce jisté.

Vánoce - vánice.

Touží-li září po rose, bude v říjnu bláta po ose.

Bude-li na den svatého Pavla vítr vát, budou toho roku na vojnu vojáky brát. Z které strany toho dne věje, z té strany přijdou kupci na obilé.

Na Jána bez deště - bude pěkně ještě.

Únor - zimy úmor.

Podle Mučedníků čtyřiceti budeš Petra míti.

Kukačka dříve nezakuká, dokud se nenažere zeleného ovsa.

Prší-li na den Panny Marie navštívení, čtyřicet dní jasno není.

Mnoho sněhu v lednu, mnoho hřibů v srpnu.

Kvete-li vřes po špicích, nadešel čas k setí.

Když kvete chrpa, za čtyři neděle chop se srpa.

Od svaté Kateřiny do svatého Ondřeje sotvaže se pod peřinou ohřeje.

Nezapomeň nikdy na to, březnový prach že je zlato!

Srpen a únor - tepla a zimy úmor.

Jestliže na ochtáb svatého Štěpána slunce svítí, ovčího dobytka budeme hojnost míti.

Jaký den na Obětování Panny Marie, taková pak zima je.

Letní bouřky při úplňku měsíce znamenají dešťů dalece.

Na svatého Libora šavli házej do dvora!

V červnu-li zamrazí, úroda se zkazí.

Červen-li více sucho než mokro bývá, urodí se hojnost dobrého vína.

Na svatého Tiburcia má se všechno zelenat.

O svatém Edmundu Kampiáně ledový vítr fičí ze stráně.

Leden - dlouhý střechýle, dlouhý len.

V lednu za pec si sednu.

Když je vlhko i v září, v lesích se houbám daří.

Mnoho sněhu v prosinci - mnoho ovoce a trávy.

Je-li říjen hodně zelený, bude leden velmi studený.

O svatém Duše choď ještě v kožiše.

Neprší-li o Marie narození, bude suchý podzim.

Když v prosinci mrzne a sněží, úrodný rok nato běží.

Hromnice - půl krajíce, půl píce.

V březnu vítr, v dubnu déšť - pak jistě úrodný rok jest.

Napadne-li sníh v listopadu a v prosinci do bláta a do vody, není to známka dobré úrody.

V červnu blýská-li se, hřímá, sedlák spokojeně dřímá.

Svatý Jan deštěm je znám.

Na mokrý duben - suchý červen.

Jak se v červnu měsíc plní, náhlých bouřek moc se vlní.

Neobjeví-li se ledy do února, objeví se v únoru.

Neprší-li o Mikuláši, bude suchý podzim.

Na Saturnina skučí meluzína.

Je-li květen chladný, rok nebude hladný.

Na ostatky lužky - budou jabka, hrušky.

Listopadové sněžení neškodí vůbec osení.

Dělají-li mravenci obydlí své v červenci a kupí je stále výš, přijde tuhá zima spíš.

Studený prosinec - brzké jaro.

Jaká povětrnost panuje na den svatého Telesfora, tak bude v prosinci.

Březnového prachu za dukát lot.

V srpnu mlhy na výšinách - jistá voda, když v nížinách - to pohoda.

I půda musí odpočívat přikrytá, aby ji zimní spánek posílil.

Časné jaro - mnoho vody, jarní deště - mnoho škody.

Když tě v únoru zašimrá komár za ušima, poběhneš jistě v březnu ke kamnům s ušima.

Svatý Jan Burian mlátí bez cepů.

Připadne-li Nový rok na sobotu, bývá málo obilí, málo větrů, mnoho ovoce, ale také mnoho zimnic.

Co do Hromnic, to do Hromnic, spíše o lopatu víc.

Mnoho bukvic - mnoho vánic.

Jestli na den Zvěstování panny Marie ráno před slunce východem a přede dnem světlí oblakové jsou, takže hvězdy spatřiti se mohou, bude rok příjemný a úrodný.

Jestli na Hromnice mrzne a sněží, úrodný rok nato běží.

Před svatým Janem modli se o déšť, po něm přijde i bez modlení.

Fouká-li na svatého Remigia od východu, bude teplý podzimek.

Den Marie Orodovnice - první mrazíky.

Dlouho-li březen sněhu hovívá, na obilí úrodný rok bývá.

Říjen-li má dešťů a listopad, mívá prosinec prudké větry rád.

Na duben neměj spoleh valný, bývá jasný dnes a zítra kalný.

Připadne-li Nový rok na neděli, lze očekávat mírnou zimu, úrodné jaro a větrné léto.

V květnu nemá uschnout pasáčkovi hůl a mládencovi vocas.

Jestli v máji neprší, červen to dovrší.

Marec chytá za palec.

Slavík začíná zpívat, až když se může napít rosy z březového listu.

V lednu sníh a bláto, v únoru tuhé mrazy za to.

Když na Dušičky jasné počasí panuje, příchod zimy to oznamuje.

Tmavým Vánocům a přátelskému koláči nikdy se neraduj!

Když napadá sníh na zelené listí, bude tuhá zima.

Červen mokrý a studený - bývají žně vždy zkaženy.

Svatý Jan dešťů je přítel.

V únoru prudký severníček - hojné úrody bývá poslíček.

Prostuzené ranní rosy ohlašují pěkné časy.

Mrazy, co prosinec zaseje, až leden a únor sklízí.

Létají-li v lednu mouchy, bude rok na ourodu skoupý.

Dubnový čas je jak panský kvas.

Pošmourný prosinec, dobré je znamení pro sady, lučiny i všechno osení.

Když svatojánská muška pěkně se leskne a svítí, bude počasí pěkné a můžeme do přírody na tanec jíti. Není-li ji však do svatého Jana viděti, budeme v chladnu a dešti doma seděti.

V máji nepřemokne, i když namokne v plotě kůl a pastýřovi hůl.

Na svatého Placida slunce tepla nevydá.

Čím dříve listí opadne, tím úrodnější příští rok.

Přišla svatá Kateřina, nevzdaluj se od komína.

Mlha v březnu znamená za 100 dní bouřku.

Květen - čas z květin pleten.

Na svatého Jana jahody do džbána.

Na Tři krále o krok dále.

Na Nový rok ráno nebe rudé - nepohoda, svízel velká bude.

Mrzne-li na den Čtyřiceti mučedníků, přijde ještě čtyřicet ranních mrazíků.

Medvěd na svatého Pavla obrácení obrací se na druhý bok.

Tmavé Vánoce - dojné krávy, světlé Vánoce - ponesou slepice.

Není-li leden mokrý, sudy vinařů se naplní.

Roste-li tráva v lednu, padá celý rok ke dnu.

Na svatého Josafata lepší kožich nežli vata.

Májové mléko je léčivé.

Mráz na Boží narození - zima se udrží bez proměny.

Suchý duben sedlák nemiluje, mokrý ale sobě pochvaluje.

Když větrové na konec února uhodí, moc obilí se na poli neurodí.

Fouká-li počátkem září z Moravy, pak vorej, sedláčku, pomali. Fouká-li ale z Čech, pak si, sedláčku, s oráním pospěš.

Bujný květ - plný úl.

Májový deštíček - úrody tatíček.

Duben časy mění a obdaří fialou zemi.

Jezdí-li se o Vánocích na saních, hodně obilí bude na polích.

Co vyroste v červnu na louce za den, roste jindy po týden.

Jaké je počasí o Popeleční středě, takové se drží celý rok.

Když v lednu mnoho prší a málo sněží, z polí, luk i zahrad se málo těží.

Vítr, který od Velikonoc do svatého Ducha panuje, drží se celý rok.

Suchý březen, studený duben, mokrý máj - bude v stodole ráj.

Jaký prosinec, takový celý rok.

Panna Maria odhazuje koudel do vody.

Napadlý sníh březnový oseníčku nehoví.

Listopadové deště - na povozy kleště.

Je-li Kačenka naškrobená, je Baruška ucouraná.

Na Hromnice - sněženice, medvěd otvírá boudu; není-li vánice, zavírá ji.

Jarní déšť je pro rostliny, podzimní pro prameny.

Kolik mlh v březnu k nebi stoupá, tolik bude ještě mrazů po Velikonocích.

Mrzne-li na den Čtyřiceti mučedníků, bude úrodný rok.

Aprílové počasí je nad ženu vrtkavější.

Jsou-li vrby o Vánocích plny rampouchů, bývají o Velikonocích plny kočiček.

Lamperta a Řehoře den a noc v jedné míře.

Suchý březen, mokrý máj - bude humno jako ráj.

V máji aby ani hůl pastýřova neoschla.

Na desátý den v dubnu setý bývá krásný len.

Vlhký červen a studený - mnoho úrody z něj není.

Pláče-li červen a neoschne žitko, v zajících, koroptvích budem mít řídko.

Jaký červenec, takový leden.

Od svatého Jana Křtitele běží slunce již k zimě.

Jaro zvěstuje Zvěstování, ale zimu ještě nevyhání.

Vlhký a chladný máj hospodáři je milý, bude hojně sena a obilí.

Od koukole červeného a chrpičky modrý za pět neděl do žní.

V srpnu-li máš hojně slunečnosti, budeš mít vína dosti.

Panská láska a dubnový sníh za mnoho nestojí.

Když se na Mláďátka chumelí ráno, mrou toho roku děti, když v poledne, mrou lidé středních let a když večer, mrou starci.

Svatý Haštal - vymeť maštal.

Hřímání tohoto měsíce veselý a hojný rok, ale zlých smrt předpovídá.

Jaké zimy v prosinci, taková tepla v červnu.

Říjen a březen rovné jsou ve všem.

Na svatého Jana Stětí - čápi do Teplic letí.

Jíní na Vše svaté věští tuhou zimu a kruté mrazy.

Utni z buku třísku: je-li suchá, bude zima tuhá; je-li však vlhká, bude zima mokrá.

Co leden sněhem popráší, to únor s vichrem odnáší.

Holomrazy - úrody vrazi.

Červen studený - sedlák krčí rameny.

Když se hřiby v létě mnoho rodí, ten rok málo chleba plodí.

Je-li tříkrálová noc hvězdnatá, budou se rodit beránci, býčci, kozlíci a kluci.

Jasno na den Pavla obrácení přináší hojně božího nadělení.

Prší-li v den svaté Máří Magdalény, obilí i v stodole se zazelení.

Když v červnu severní větry vějí, tu se bouřky opozdějí.

Deštivé léto je horší podzimku.

Je-li únor mírný ve své moci, připílí s mrazem březen i v noci.

Zářijový déšť polím potrava, zářijové spršky pro víno otrava.

Když o Všech svatých zima nemá moci, tak o svatém Martině o půlnoci.

Chladný květen, červen vlažný - je pro sýpky, sudy blažný.

Po svatém Janu Křtiteli žežulka kuká, za kolik zlatých bude korec žita.

Na svatou pannu Kateřinu, sluší se schovati pod peřinu. Nezbývá než doplniti tuto moudrou radu: Přikryj nohy, přikryj tělo, přikryj taky bradu! Potom hezky potichoučku sfoukni všechny svíce a pamatuj, že dvě těla tepla dají více!

Bouří-li a sněží na Hromnice, bývá jaro blízko velice.

Na Jména Ježíš - ke kamnům nejblíž.

Lednoví druhové - vánice a mrazové.

Zima měkká, doktor čeká.

Duben často časy mění.

Když prší na Jana Křtitele, prší pak čtyři neděle.

Je-li v prosinci ještě mnoho sedmikrásek, nebude dlouho mrznout.

Jaký duben - takový říjen.

Na svatý Duch do vody buch!

Kolik ros spadne před Velikonocemi, tolik po Velikonocích lze ještě očekávat mrazů.

Je-li Karel Veliký málo ledový, únor to zase napraví.

Březnový sníh zaorati jest, jako když pohnojí.

V únoru-li slavík zpívá, v dubnu zavřená ústa mívá.

Skřivan si v březnu musí vrznout, i kdyby měl zmrznout.

V březnu prach a v dubnu bláto - sedlákovi roste zlato.

Déšť co před Janem jít váhá, po Janu se tím více zmáhá.

Jaké počasí na Narození Panny Marie, takové potrvá čtyři neděle.

Na svatého Cypriána chladno bývá často z rána.

Na Tři krále zima stále, mnoho hvězd a o skok dále.

Co červenec končí, srpen začíná.

Je-li studený a mrazivý prosinec, bude i celá zima tuhá.

Mlhy v říjnu - sněhy v zimě.

Na Tři krále hodně hvězd, je hodně kobzolí.

O Hromnicích anebo okolo Hromnic jistá zima bývá; odkudž mnozí chtějí, že jest toho času polovice zimy.

Na Boží tělo den jasný - celý rok šťastný.

Leden tuhý a drsný neuškodí osení, nechybí-li sněžení.

Je-li leden studený, duben chválí osení.

Čím leden jasnější, tím mrazivější.

Srpnový déšť - jako ženský pláč.

V květnu věrtel dešťa - hrstka bláta.

Den jasný Pavla svatého znamená hojnost dobrého.

Mírný prosinec - mírná celá zima.

Na svatého Polykarpa plná sněhu každá škarpa.

O svatém Mamertu zima je po čmertu.

Je-li prosinec mírný a vlahý, nenadělá nám zima těžké hlavy.

Je-li od Petra do Vavřince parno, bývá v zimě studeno.

Jestli na Nový rok třeba jen tolik slunka zasvítí, co by vozka bičem mrsknul, bude srpen jasný.

Kam se v březnu první bouřka honí, všechny ostatní jdou za ní.

Když čečetek nevídati, hotov se na tuhou zimu.

V neděli Božího narození - teplá zima bez prodlení.

Bouřky v dubnu zvěstují dobré léto.

Urodí-li se mnoho dubového ovoce, budou mrazivé Vánoce.

Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto.

Když se v listopadu hvězdy třpytí, mrazy se brzy uchytí.

Listopad z mlhy, jinovatky, deště, sněhu, sucha a bláta, předzimou k zimě chvátá.

Teplé září - říjen se mračí.

Když o Božím těle zmoknou na oltářích věnečky, zmoknou na lukách děvečky.

Březen - za kamna vlezem; duben - ještě tam budem.

Do Petra není tepla.

Pozdě do země - málo na sýpku.

Vznášející se pavučiny babího léta - poslední pozdrav léta.

Březen se umí pousmát, ale také důkladně zamračit.

Připadne-li Nový rok na úterý, bude zima ještě krutější, ale zato úrodný rok.

Svatá Kateřina zavěsila housle do komína.

Co se v srpnu neuvaří, ani v září se nezdaří.

Den svatého Tita dne mnoho nepřidá.

Jak hluboko v dubnu namokne, tak hluboko v máji vyschne.

Fouká-li na den Marie Orodovnice od východu, bude tuhá zima.

Svatý Fedul teple zadul.

Co si únor zazelená - březen si hájí. Co si duben zazelená - květen mu to spálí.

Na svatého Jana stětí mají se ožínati bramborové nati.

Když jsou v srpnu velké rosy, zůstane obyčejně pěkné počasí.

Jaké je počasí v listopadu, takové bude i v březnu.

Jestli červen mokrý bývá, obilí pak málo rodívá.

Když na Vše svaté padá mlha, bude do adventu bez sněhu.

Babí léto - léto na odchodě.

Divoké husy svačinu odnášejí a zimu přinášejí.

Oblékají-li si zajíci hustý kožíšek a mají-li mnoho sádla, bude tuhá zima.

Jestliže v máji neprší, červen to přeruší.

Je-li na Nový rok hezky, budou pěkné žně.

Když 10. ledna slunce svítí, budem žita, vína hojnost míti.

Když na den 24. června prší, žně mokré následovati budou.

Svatý Václav praví: Pusťte krávy do Otavy!

Když duben laškuje, bývá mnoho sena a obilí.

Chodí-li svatá Kateřina po ledě, chodí svatý Štěpán po blátě.

O déšť, který v dubnu rosí, nechť každý hospodář prosí.

Nezamrzne-li po celou zimu kámen ve vodě, potom mrazy uhodí až v březnu a tu zima bývá nejkrutější.

Kolikrát tohoto měsíce sněží, tolikráte v budoucí zimě sníh padati má.

Vánice a metelice v únorový čas neopustí nás.

Bouřky v druhé polovině září přinášejí mnoho větrů.

Svatá Kateřina prádlo máchá a svatá Barbora je škrobí.

Bouřka v září - sníh v prosinci.

Jsou-li červánky v novoroční den, přinesou jistě samou slotu jen.

Marie Magdaléna své hříchy oplakává, proto rádo poprchává.

Na Jana stětí vlaštovky od nás letí.

Říjen bývá již studený, ale nikdy hladový.

Bude-li zima teplá neb studená, seznáš takto: na den Všech svatých jdi hned do lesa, kde najdeš dřevo čerstvé bukové, z toho vezmeš znamení jisté tvé. Utni třísku, bude-li uvnitř suchá, tehdy zima nastane teplá. Pak-li vlhká ta tříska vyňatá, věz, že studená bude zima ta.

Na den Zvěstování Panny Marie déšť - urodí se rež.

Lépe od hada býti uštknut, než v březnu od slunce ohřát.

Druhdy ještě v březnu hejl na nos se posadí.

Adventní sníh dočká-li marcového, nebudeš jídat, sedláčku, chleba režného.

Máme-li na Mláďátka a svatého Josefa pěkné počasí, zvedou se příští léto brambory.

Na Boží tělo nastane-li jasný čas, to znamená bezpečný kvas.

Zářijová slota - hrstka deště, fůra bláta.

V lednu málo vody - mnoho vína, mnoho vody - málo vína.

V srpnu již nelze slunci mnoho věřit.

Je-li Kačenka ucouraná, je Baruška naškrobená.

O svaté Baziliši zima všudy čiší.

Září - slunce ještě dosti září.

Bude-li v úterý Masopustní neb v středu Popeleční vítr aneb vichr, tehdy celý půst větrný bude.

Jestli často v srpnu bude hřmíti, můžeme v zimě dost větrů míti.

Jsou-li v září noci jasný a suchý, nebude po houbách ani potuchy.

V roce, ve kterém je mnoho žaludů, má býti studená zima s množstvím sněhu.

V prosinci-li zima, sníh-li hojně lítá, hojnost všady bývá žita.

Hříbě, štěně a dítě březnové dobré bývá.

Na svatého Nikasia se mají dělat knutle (= rouble na vázání snopů), neb jimi vázané obilí nežerou myši.

Je-li studený prosinec, hodně práce bude mít žnec.

Květ březnový není dobrý, květ dubnový polodobrý a květ májový docela dobrý.

Je-li na svatého Petra nastolení mráz, bude mrznout ještě 14 dní.

O Vánocích obloha čistá a hvězdná, bude úrodný rok.

Leden - ve dne jas, v noci mráz.

Je-li na Stolici svatého Petra zima, ještě dlouho potrvá.

Stětí svatého Jana - přestávají již parna.

Na den svatého Pavla poustevníka je-li pěkný den, bude příznivý rok, je-li větrný den, bude mokrý.

Jestli březen kožich stáhl, duben rád by po něm sáhl.

Na den svatého Sebalda vybírají včelaři med.

Na začátku listopada teplo se zimou se hádá.

Deštivý květen - žíznivý říjen.

O Janu-li kukačka kuká, pěkný čas sobě vykuká.

Jak na Všechny svaté, tak měsíc po nich.

Když dne ubývá, zimy přibývá.

Po bouřce v dubnu připadají mrazíky.

Omrznou-li kopřivy, omrznou i brambory.

Na čem velký (leden) pracoval, na tom se malý (únor) vysílí.

V srpnu když půlnoční vítr věje, bez deště slunéčko hřeje.

Červnové větříky - časté deštíky.

Sněží-li brzy v říjnu, bude mokrá zima.

Další pranostiky na měsíc najdete v kalendáři pranostik.