Pranostiky pro měsíc Březen
Kalendář obsahuje všechny pranostity pro měsíc Březen. Některé jsou zobrazeny s datem a jiné platí pro celý měsíc. Podívejte se na ty, které Vás zajímají.
Kalendář obsahuje všechny pranostity pro měsíc Březen. Některé jsou zobrazeny s datem a jiné platí pro celý měsíc. Podívejte se na ty, které Vás zajímají.
Na svatého Davida dej do hlíny oves a ječmen. (anglické)
Eudokie příznivá, ale blátivá.
Odkud na svatou Eudokii vane vítr, odtud bude po celý rok foukat.
Na svatého Bedřicha slunko teplem zadýchá.
Svatá Eudokie psa po uši sněhem zavěje.
Svatý Bedřich teple dýchá, nebo taky sněhy míchá.
Jak je 1. března, takové bude celé jaro.
Svatá Anežka kape ze stříšky, sedláče, schovej zhryzky.
Svatá Anežka kape ze stříšky.
Svatá Anežka zimu nezmešká.
Na Anežku není radno sebou v trávě šíti, protože se celkem snadno vlčí neduh chytí.
Je-li na svatou Anežku obleva, bude v létě hodně bouřek.
Kape-li svatá Anežka se střípky, přijdou vhod i zhryzky (= zbytky píce, neboť prý zima toho roku bude ještě velmi dlouhá).
O svaté Anežce od kamen se nechce.
Svatá Anežka když laskavá, vypustí skřivana z rukáva.
Na svatého Tomáše chop se chlupatého rubáše.
Na svatého Tomáše zima je už naše.
O svatém Tomáši beranici na uši.
Na Tomáše zima káže.
Pravil svatý Toma - všude dobře, nejlíp doma.
Mikuláš mazá, Tomáš cinká.
Přišel svatý Toma, nejlépe je doma!
Na obrácení slunce se medvěd v brlohu obrací na druhý bok.
Na svatého Tomáše oraniště jsou jak kaše.
Na svatého Tomáše nejdelší noc je naše.
Zima, kterou Tomáš nese, dlouho námi ještě třese.
O svatém Tomáši meluzína straší.
Jestli na Tomáš Biskupa slunce svítí, můžeme mnoho ovoce a žita míti.
Na svatého Tomáše zima je naše.
O svatém Tomáši sníh bředne na kaši.
Na svatého Tomáše nejdéle noc naše.
Je-li Tomáš mrazivý, obilní klásky naplní.
Na svatého Tomáše zima se rozpáše.
Svatá Felicita sníh z polí odmítá.
Jaký mráz na Čtyřicet mučedníků přijde, takový se potom ještě dlouho vracet bude.
Čtyřicet mučedníků - čtyřicet jitřeníků (= ranních mrazů).
Čtyřicet mučedníků - čtyřicet mrazíků.
Na Čtyřicet rytířů mučedníků přilétá sluka z cizích zemí a přivádí jaro z vězení.
Konec masopusta - každá kapsa pustá.
Mrzne-li v den Čtyřiceti mučedníků, mrzne potom ještě 40 dní.
Podle Mučedníků čtyřiceti budeš Petra míti.
Mrzne-li na den Čtyřiceti mučedníků, přijde ještě čtyřicet ranních mrazíků.
Mrzne-li na den Čtyřiceti mučedníků, bude úrodný rok.
Na svatého Řehoře plave led do moře a čáp letí od moře, vlaštovka přes moře, žába hubu otevře.
Na svatého Řehoře každý sedlák lenoch, který neoře.
Na svatého Řehoře žába hubu otevře.
Na svatého Řehoře čápi letí od moře.
Na svatého Řehoře šelma sedlák každý, kdo jen trochu zaoře.
Na svatého Řehoře, čáp letí přes moře, žába hubu otevře, šelma sedlák, který neoře.
Na Řehoře hory hučí a sedláci doma čučí.
Na svatého Řehoře líný sedlák, který neoře.
Svatý Řehoř mrazy vodí, když nevodí, tak sněhem škodí.
Na svatého Řehoře povol kožich nahoře.
Pokyne-li Řehoř hlavou, obešle nás zimou bílou.
I když na Řehoře mnoho sněhu na poli je, jaro rychle přijde a sníh roztaje.
O svatém Řehoři mrazy vše umoří.
Svině prosila hospodáře: Chovej mne až do Řehoře a po Řehoři si již pomůžu sama.”
Na svatého Řehoře čáp letí přes moře, žába hubu otevře, ledy plují do moře, šelma sedlák, který neoře.
Řehoř ještě neví, ale svatý Josef již poví.
Pokyne-li Řehoř hlavou, máme tu zimu bílou.
Svatý Řehoř naposledy obnovuje venku ledy.
Svatý Řehoř škodí mrazem.
Na svatého Řehoře všecko na dvoře krákoře.
Na svatého Řehoře svačina se vyoře.
Na svatého Řehoře čáp letí od moře, žába hubu otevře, líný sedlák, který neoře.
O svatém Řehoři mrazy přituhnou a vše moří.
Na svatého Řehoře plove led do moře.
Na svatého Řehoře přeletěly vlaštovičky přes moře.
Na svatého Řehoře plove led do moře a čáp letí od moře.
Na svatého Řehoře šelma sedlák, který neoře.
Záhoř vytlúká ledy z lesa.
Na svatého Řehoře ledy plují do moře, vlaštovičky od moře.
Na svatého Řehoře v kožichu je předobře, na svatého Jáchyma už né tak docela, na svatého Jiří kožich do komory míří.
Na svatého Řehoře den s nocí v jedné míře.
Okolo svatého Řehoře přilétají k nám zase čápi, divoké husy, kačice, laštovice.
Na svatého Josefa i vdovin pluh vyjíždí na pole.
Svatý Josef poskokem přijde na led s pantokem (= tesařská sekyra).
Na svatého Josefa vyskočí skopec na kopec a poděkuje hospodáři za přezimování.
Svatý Josef cesty zpevňuje a po nich do polí vyhání.
Svatý Josef s tváří milou, končí zimu s plnou silou.
Svatý Matěj ledy nechá, svatý Josef je pak seká.
Vane-li vítr svatého Josefa od východní strany, urodí se hojně obilí a slámy, vane-li vítr svatého Josefa ze západní strany, bude hojně vařiva a trávy.
Svatý Josef dělá kopno (= je již vidět země).
Na svatého Josefa se mají odkládat kožichy.
Naštípe-li svatý Josef dřevo, Panna Maria zatopí.
Na svatého Josefa - pluhy ze dvora.
Mráz po svatém Josefu může uškodit květu, ale již ne člověku.
Jak svatý Josef kývne hlavou, plují ledy dolů vodou.
Svatý Josef sklání bradu, pluje zima dolů s vodou.
Josef s Marií zimu zaryjí.
Na svatého Josefa den když jasný, hospodář čeká rok krásný.
Nenajde-li led Matějova pila, najde Josefova širočina.
Svatého Josefa vítr z Moravy - bude hodně trávy, a když z polské strany - bude zrní i slámy.
Svatý Josef zháší světlo.
Svatý Josef s tváří milou končí zimu plnou.
Je-li na svatého Josefa krásný čas, urodí se hojně obilí.
Svatý Josef rovná vodu.
Je-li na svatého Josefa hezky, urodí se málo obilí.
Svatý Josef přichází na led s pantokem.
Josefova širočina ničí poslední ledy.
Svatý Josef naštípe dříví a Panna Maria zatopí.
Je-li na svatého Josefa vítr, potrvá čtvrt roku.
Na svatého Josefa sníh - urodí se hojně bílého jetele.
Pěkný den na svatého Josefa zvěstuje dobrý rok.
Mráz po svatém Josefu neuškodí květu.
Pěkný den na svatého Josefa zvěstuje dobrý rok, prší-li nebo padá sníh, bude mokro a neúroda.
Matěja, léta naděja.
Matěj láme ledy.
Fouká-li na svatého Matěje vítr tak, že třese větvemi stromů, bude toho roku mnoho ovoce, nefouká-li však, není ještě nic ztraceno, pokud dospělí a děti jdou do sadu a s každým stromem zatřesou.
Matěje - k vesnu naděje.
Svatý Matěj zemi otvírá, jindy zavírá.
Svatý Matěj zimu bohatí, pokud ji neztratí.
Na svatého Matěje musí skřivan vrznout, i kdyby měl zmrznout.
Svatej Matěj, hodnej svatej - kožichy dolů!
Na svatého Matěje po volské zimě je (= mohou se již používat volské potahy).
Svatý Matěj chválí pluh.
Svatý Matěj naposledy odplavuje letos ledy.
Je-li na svatého Matěje mráz, tak ho ještě čtyřicetkrát máš.
Z jara svatý Matěj milý, otvírá zemi a zemské žíly.
Svatý Matěj otevírá zemi.
Najde-li svatý Matěj sněhové klobúky na pňoch, tož jich sháže.
Na svatého Matěje slunce pozře závěje a skřivan si vesele zapěje.
Svatý Matěj strčí hlavenku (= hořící dřevo) do sněha.
Svatý Matěj seká ledy.
Když svatý Matěj ledy neroztopí, budou si dlouho do dlaní dýchat chlapi.
Svatý Matěj dá nám naději, aby nám nemrzlo ani v chalupě, ani na poli.
Na svatého Matěje nahý nahého nosí na těle.
Trefí-li svatý Matěj na otevřené vody, zavírá je, trefí-li na zavřené, otevírá je.
Na den svatého Matěje dávají hospodáři na noc ven mokrý ručník, chytí-li (= zmrzne-li jen trochu), přijde ještě čtyřicet mrazíků, zmrzne-li na kost, bude velmi chladné jaro s četnými mrazy. Zůstane-li noc svatého Matěje bez mrazu, bude jaro teplé a příhodné.
Po svátku Matěje nejde liška více po ledě.
Na svatého Matěje skřivánek vesele zapěje: Přijde jaro, přijde.
Svatý Máci zimu ztrácí.
Na svatého Matěje postačí jen košile na těle.
Neuspěje-li Matějova pila, uspěje dozajista Josefova širočina.
Na Matěje koplina (= možnost zahájení prací základního zpracování půdy), na Josefa travina (= možnost ovčí pastvy).
Svatý Matěj ledy plaví, když neplaví, tak je staví.
Svatý Matěj strčí hlaveň (= hořící dřevo) do země.
Po svatém Matěji zima hřeje.
Na svatého Matěje rampouchy - ourodný rok na mouchy.
Svatý Matěj ledy láme, když je nezmůže, svatý Josef pomůže.
Prší-li na svatého Matěje, bude se brzy síti.
Na svatého Matěje lidské srdce okřeje, slunce pozře závěje, nad polem si skřivan zapěje.
Je-li mráz na svatého Gabriele, bývají žně veselé.
Na svatého Matěje šelma sedlák, který neseje.
Na svatého Matěje léta naděje.
Svatý Matěj zimu tratí, když netratí, obohatí.
Svatý Matěj láme vždy led. Není-li ho, zmrzne hned.
Najde-li Matěj led, seká ho hned. Nenajde-li led, dělá ho hned.
Na svatého Matěje pije skřivan z koleje.
Svatý Matěj ledy seká, nebo jen tak před zimou smeká.
Na svatého Matěje do závěje naleje.
Mrzne-li na svatého Matěje, přijde ještě čtyřicet mrazů.
Mráz na archanděla Gabriela nechodí sám.
Svatý Matěj šel sekat ledy, stavil se v hospodě, svatý Josef šel za ním a zůstal tam, Panna Maria je vyhnala oba.
Svatý Matěj přivádí pozimek.
Jaký mráz bude večer v noci na svatého Matěje, takový bude za 40 dní pořád.
Na svatého Matěje každá myší díra se zavěje.
Svatý Matěj boří ledové mosty, nebo je staví.
Svatá Kateřina zimu oblibuje, svatý Matěj odplavuje.
Je-li na svatého Matěje mráz malý, je jich po něm čtyřicet malých. Je-li velký, přijde čtyřicet velkých. Není-li mráz žádný, je jich po něm bezpočtu.
Svatý Matěj ledy láme, nemá-li jich, nadělá je.
Zvěstování vždycky zimu vyhání.
Svatý Matěj řeže, svatý Josef seká a Matička Boží zatápí.
Po Zvěstování Panny Marie cikán kabát propije.
Do Zvěstování Panny Marie na saních nedojedeš.
Na den Zvěstování Panny Marie vesna zimu přemohla.
Až teprve pod ochranou závoje Panny Marie každá louka ožije.
Přijde-li svatý Josef a sedne si za kamna, Matička Boží ho vyžene.
Panna Maria zatopí i bez dřeva.
Svatý Josef polínko, Panna Maria celou náruč.
Na Zvěstování Panny Marie vlaštovka jaro zvěstuje.
Laštovice letí, zvěstují podletí.
Panna Maria trávu zasívá.
V den Panny Marie zvěstování se nesmí hospodyně dotýkat vajec určených k nasazení, aby tato nezjalověla.
Panny Marie zvěstování - vlaštoviček přivítání.
Na svatého Matěje se stromy probouzejí ze zimního sna, ale až Panna Maria jim udílí požehnání.
Zalévá-li Panna Maria, bude hodně trávy.
Po Zvěstování Panny Marie ranních mrazů ubude.
Panny Marie Zvěstování - zelených semen rozsévání.
Východ slunce na Zvěstování Panny Marie předpokládá dobrý rok.
Panna Maria sfoukne svíčku a svatý Michal ji rozsvítí.
Sluneční svit na Zvěstování Panny Marie zvěstuje úrodný rok.
Zvěstování jaro zvěstuje, zima přec nepolevuje.
Když prší na Zvěstování Panny Marie, potlukou kroupy.
Do matičky boží tráva neroste, i kdyby ji kleštěmi tahal, po Panně Marii roste, i kdyby ji palicí zatloukal.
Svítí-li slunce na den Zvěstování Panny Marie, bude úrodný rok.
Na Panny Marie Zvěstování kdybys travičku palicí do země tloukl, už ji tam nedostaneš.
Po Panny Marie Zvěstování - prvních kukaček přivítání, na Marie Nanebevzetí - kukačky za moře letí.
Jaké Zvěstování Boží Matky - takové velikonoční svátky.
Když noc na Matičku jasno, bude úroda, krásno.
Svatý Matěj přidá polínko, svatý Josef dvě a Panna Maria celou náruč.
Panny Marie zvěstování vlaštovičky zpět přihání.
Matička Boží kuželíček složí.
Matka Boží trávu množí.
O svatém Viktorínu už je teplo i ve stínu.
Jestli na den Zvěstování panny Marie ráno před slunce východem a přede dnem světlí oblakové jsou, takže hvězdy spatřiti se mohou, bude rok příjemný a úrodný.
Panna Maria odhazuje koudel do vody.
Jaro zvěstuje Zvěstování, ale zimu ještě nevyhání.
Na den Zvěstování Panny Marie déšť - urodí se rež.
V březnu stár - boj se már.
Března měsíce jestli hřmí, tehdy obilí nedostatek a zmenšení úrody to znamená.
Hřímání března měsíce znamená veselý a úrodný rok.
Když v březnu hřmí, ve stodolách se tmí.
Březen suchý, duben mokrý a máj prochlazený, roček bude vydařený.
I když pluh v březnu zemi ryje, přeci zima ještě žije.
Březen mokrý a deštivý úrodě se protiví.
Kukačka, která v březnu kuká, čáp, který tluká, a divoké kachny na příletu oznamují teplé jaro.
Je-li v březnu dešťů mnoho, neúroda je pak z toho.
V březnu hřmí na teplo a na časy.
Březen suchý, duben vlhký a chladný máj, humno bude jako ráj.
Březnový hrom - pozdní hlad.
Začnou-li v březnu měkké větry, navracují se laštovice.
Suchý březen a máj mokrý, dělají rok dobrý.
Březnového slunka je pořídku.
Suchý březen, vlhký duben a studený máj, ve stodole bude ráj.
Březnový prach úrodu zlatí.
V březnu sýkora volá: Rozsívej! Rozsívej!
Mnoho dešťů březnových - hubené léto.
Březnové slunce má krátké ruce.
Březen suchý, duben mokrý a květen větrný pytle obilím a sudy vínem naplní.
Žežule, které v březnu velmi křičí, čáp, který mnoho hřeská, divoké husy, které se ukazují, oznamují teplé jaro.
Kolik březnových mlh, tolik lijavců v roce.
Březnové slunce má krátké ruce a dlouhý kabát.
V březnu prach - jistý hrách.
Zima často ještě do března strká hlavu a někdy jej i docela zalehne.
V březnu-li, v dubnu vítr věje, hojná úroda se směje.
Mokrý březen od rolníků nenáviděn.
Kolik březnových mlh, tolik červencových lijáků.
V březnu sedlák stromy ořezává, ale kabát ještě nesundává.
Březen - za kamna vlezem.
Hřmí-li v březnu, tak také v červnu.
Na déšť březnový nenásleduje požehnání boží.
Sníh v březnu škodí osení i vinné révě.
Březnový sníh škodí polím.
V březnu vítr z břízy fouká (= bývá ostrý a řezavý jak březové metly).
Březnové slunce od nohou studí.
V březnu když se práší, stromy brzo raší.
Panská láska, ženská chuť a březnové počasí není stálé.
Březen mokrý - rolník smutný.
Zima, kterou březen nese, dlouho s námi ještě třese.
Březen bez vody - duben bez trávy.
Prach-li březen plodí - tráva, list se rodí.
Hřmí-li v březnu, sněží v máji.
Březnové mrazy nikdy neschází.
Smíření nepřátelé jako březnový led (nestálé přátelství).
V březnu dvě putny vody a jedna lžíce bláta - v říjnu jedna lžíce vody a dvě putny bláta.
Jak prší v březnu, sněží v máji.
Laštovčin zobáček je krátký, ale zvlášť v březnu sladký.
Jak prší v březnu, tak také v červnu.
V březnu fouká z břízy, poslední sníh z pole mizí.
Březnové mlhy - za 100 dní déšť.
Březen - na pec si vlezem.
V březnu prach co zlato a stříbro, ale sníh bývá pro osení jed.
Březen umí sníh a led rozehřát, ale chce-li, i nadělat.
V zelené-li roucho březen se obleče, neúrodu za sebou přivleče.
Nezapomeň nikdy na to, březnový prach že je zlato!
V březnu vítr, v dubnu déšť - pak jistě úrodný rok jest.
Březnového prachu za dukát lot.
Dlouho-li březen sněhu hovívá, na obilí úrodný rok bývá.
Marec chytá za palec.
Mlha v březnu znamená za 100 dní bouřku.
Suchý březen, studený duben, mokrý máj - bude v stodole ráj.
Napadlý sníh březnový oseníčku nehoví.
Kolik mlh v březnu k nebi stoupá, tolik bude ještě mrazů po Velikonocích.
Březnový sníh zaorati jest, jako když pohnojí.
Skřivan si v březnu musí vrznout, i kdyby měl zmrznout.
V březnu prach a v dubnu bláto - sedlákovi roste zlato.
Kam se v březnu první bouřka honí, všechny ostatní jdou za ní.
Březen se umí pousmát, ale také důkladně zamračit.
Lépe od hada býti uštknut, než v březnu od slunce ohřát.
Druhdy ještě v březnu hejl na nos se posadí.
Hříbě, štěně a dítě březnové dobré bývá.
Květ březnový není dobrý, květ dubnový polodobrý a květ májový docela dobrý.
Jestli březen kožich stáhl, duben rád by po něm sáhl.