Pranostiky pro měsíc Únor
Kalendář obsahuje všechny pranostity pro měsíc Únor. Některé jsou zobrazeny s datem a jiné platí pro celý měsíc. Podívejte se na ty, které Vás zajímají.
Únor
Aida a Nela
Na Hromnice potřebuješ ještě polovinu píce.
Po Hromnicích musí zaječice vrhnout, i kdyby jí měli zajíčkové zmrznout.
Na Hromnice musíš mít polovinu slámy a polovinu sena.
Za kolik dní po Hromnicích skřivánci nezpívají, tolik dní před Hromnicemi zpívali.
Na Hromnice o hodinu více, půl krajíce, půl píce.
Na Hromnice teče voda kolajama - aby sbíral sedlák pod jaslama.
Pošmourné Hromnice sedláku milé jsou velice.
Je-li na Hromnice jasný den, přijde ještě mnohá sněžná žeň.
Na Hromnice bývá kopno.
Únorové hřmění vlhké, sychravé jaro a nemoce rozličné vyznačuje.
Na Hromnice se nemají konat žádné práce, aby hrom neuhodil.
Na Hromnice stěny vlhké.
Je-li o Hromnicích teplo, staví medvěd boudu.
Když na Hromnice napadne jen tolik sněhu, co je na černé krávě znát, bude brzy teplo.
Hromnice - půl svíce, půl krajíce.
Na Hromnice se nemají otevírat okna, aby hrom neměl k člověku moc.
Pakli na Hromnice jasno bývá, bude ještě zima dlouho živá.
Když na Hromnice sněží a je větrno, není jaro již vzdáleno.
Hromnice - zima a léta směsice.
Na Hromnice musí skřivan na pole, budiž mu milo nebo ne.
Vlhké Hromnice - hospodářova radost, mrazivé - starost.
Na Hromnice prášenice - vesele kouká sedlák ze světnice.
Do Hromnic padá sníh na seno, po Hromnicích na otavy.
Přejdou-li Hromnice, mráz číhá nedaleko.
Je-li na Hromnice zataženo, sedlákovi je zpomoženo.
Když na Hromnice únor měkký bývá, udeří pak v březnu velká zima.
Kde se na Hromnice pracuje, tam uhodí hrom.
Na Hromnice půl zimnice (= zimy), půl sanice, půl krajíce, půl píce, půl svíce a bůh ví čeho ještě více.
Na Hromnice zima s jarem potkají se.
Prší-li na Hromnice, bude hojně trávy.
Kolik sněhu do Hromnic, tolik i po Hromnicích.
Na Hromnice půl zimy, půl krajíce a půl píce.
Na Hromnice-li voda běží, po Hromnicích ještě sněží.
Co nachází husa o Hromnicích, to najde v den Zvěstování Panny Marie kráva a v prvních májových dnech člověk na poli svém.
Na Hromnice půl krajíce, půl píce, zjisti sedláku, máš-li více.
Na Hromnice se skřivan musí napít z koleje.
Na Hromnice se nemá šít, neboť jehla přitahuje božího posla.
Hromnice - jara svíce.
Není-li na Hromnice zataženo, neúrodu z toho dozná seno.
O Hromnicích je hospodáři milejší vlk na dvorku, nežli slunce na obloze.
Od Hromnic studeného méně, teplého víc.
Je-li na Hromnice jasno, bude málo housat.
Na Hromnice-li uhlédne jezevec svůj stín, jistě opět brzo zalézá do své peleše.
Jihne-li na Hromnice, přilož do kamen.
Kde se na Hromnice světí hromničky a jimi se za bouřky svítí, tam blesk a hrom neuškodí.
Co do Hromnic, to od Hromnic, spíše však o lopatu víc.
Na Hromnice vidí sedlák raději vlka ve chlévě nebo manželku na márách, nežli slunce na obloze.
O Hromnicích zamračeno - sedlákovi pomoženo.
Svítí-li slunce na Hromnice, bude zimy o šest neděl více.
Pak-li na Hromnice jasno bývá, bude ještě zima dlouhá.
Je-li na Hromnice světlý den, budou konopě i len.
Svítí-li slunce na Hromnice, hojnost žita i pšenice.
Přejdou-li Hromnice, mráz čeká nedaleko.
Jak dlouho skřivánek před Hromnicemi zpívá, tak dlouho po nich bude mlčet.
Když na Hromnice ze střech teče, zima dlouho se povleče.
Zelené Hromnice - bílé Velikonoce.
O hromnicích teplo - medvěd staví boudu; o Hromnicích mrzne - medvěd bourá boudu.
Na Hromnice kopalinky - uschovávejte obědinky.
Když na Hromnice slunce svítí, budou ještě dlouhé niti (= bude ještě dlouho zima a bude se příst).
O Hromnicích déšť - na jaře sníh; o Hromnicích sníh - na jaře déšť.
Na Hromnice husa po vodě - na Velikonoce po ledě.
Svítí-li o Hromnicích celý den, tahej, sedláče, slámu z hnoje ven!
Na Hromnice vezmi dvě kabanice.
Pošmourný Hromnice - sedlákům milý velice.
Na Hromnice zimy polovice.
Jsou-li jasné Hromnice, přijde po nich mnohá vánice.
Na Hromnice - skřivánek přes hranice.
Když o Hromnicích sněží, jaro není daleko.
Tmavé Hromnice - sedláka radost; jasno-li ale, sněží ještě dost.
Na Hromnice jasná noc - bude ještě mrazů moc.
Na Hromnice - půl zimnice (= zimy) - půl píce.
Když na Hromnice taje, hotov sedláče saně.
Je-li na Hromnice chumelenice, netrvá pak zima více.
Metelice na Hromnice cesty umetá a píci podmetá.
Přejdou Hromnice - konec sanice.
Panenka Maria hromničná čistá - úroda jistá.
Na Hromnice kalužky - ukázka na jabka a hrušky.
Na Hromnice zima s létem potkala se.
Hromnice - půl krajíce, půl píce a bůhví co ještě více.
Jak dlouho skřivan před Hromnicemi vrzá, tak dlouho po nich zmrzá.
Na Hromnice o hodinu více.
Je-li o Hromnicích studeno, přijde brzy jaro.
Na Hromnice má sedlák raději vlka ve chlévě i ženu na marách než slunce.
Leze-li jezevec o Hromnicích z díry, za čtyři neděle zpátky zas pílí.
Kdyby o Hromnicích napadlo jen tolik sněhu, co je na černé krávě znát, bude úrodný rok.
Chumelenice na Hromnice končí zimu tuhou; jestli pak jasný den, očekávej druhou.
Hromnice-li jasné a čisté, potrvá déle zima jistě. Pakliže sněží nebo hřímá, jaro jistě v blízku dlívá.
Pak-li o Hromnicích jasno bývá, jistě potom zima dodržívá; jestli ale bouřlivo a sněžení, jistě že jaro již daleko není.
Když o Hromnicích svítí slunce, bude prý úrodný rok. Potřebuje svítit jen tak dlouho, nežli bys se čtyřmi páry koňů otočil.
Jestli slunce svítí na den Hromnic, sníh bude ještě větší než prve.
Jihne-li na Hromnice, přilož do kamen. Mrzne-li, po zimě amen.
Na Hromnice musí skřivánek vrznout, i kdyby měl zmrznout.
Hromnice - půl krajíce, půl píce.
Co do Hromnic, to do Hromnic, spíše o lopatu víc.
Jestli na Hromnice mrzne a sněží, úrodný rok nato běží.
Na Hromnice - sněženice, medvěd otvírá boudu; není-li vánice, zavírá ji.
Bouří-li a sněží na Hromnice, bývá jaro blízko velice.
O Hromnicích anebo okolo Hromnic jistá zima bývá; odkudž mnozí chtějí, že jest toho času polovice zimy.
Blažej a Donald
Svatý Blažej si vyprošuje, aby na jeho den bylo pěkné počasí, aby choroby hrdla odnesla zima.
Na svatého Blažeje vody plné koleje.
Na svatého Blažeje pilný sedlák již nevěje.
Je-li na svatého Blažeje slunečné ráno, budou mladí lidé v nadcházejícím roce požívati pevného zdraví, je-li slunečno po polednách, platí to o lidech středního věku, a je-li slunečno k večeru, budou se dobrému zdraví těšit lidé staří.
Na svatého Blažeje teče-li voda kolejí jen tolik, co by vozka střapec biče smočil, čekají dlouhý len.
Prší-li na svatého Blažeje tak, že teče voda kolejem, povede se len.
Na svatého Blažeje kamínek se ohřeje.
Je-li pěkné počasí na svatého Blažeje, zvedou se brambory.
Na svatého Blažeje slunce ještě nehřeje.
Na svatého Blažeje, svatou Hátu a svatou Dorotu se nemá péci chleba, neboť sáhlo-li by se do mouky, dali by se do ní pilousi.
Je-li na svatého Blažeje pěkně, urodí se hojně brambory.
Na svatého Blažeje pije skřivan z koleje.
Berenika, Verona a Veronika
Jaké je počasí o Masopustní neděli, takové bude na sena, jak je na Masopustní pondělí, takové počasí očekávej na žitné žně, a jak o Masopustním úterý, tak bude na žně pšeničné.
Masopustní šišky na blátě - velikonoční vejce za kamny.
Masopust na slunci, pomlázka u kamen.
Jedí-li se koblihy na slunci, budou se malovaná vejce jíst na peci.
Svatá Veronika ledy seká u rybníka.
O svaté Veronice bývává čvachtanice.
Svítí-li slunce o Masopustní neděli, povede se nejlépe setí záhy, svítí-li slunce v Masopustní pondělí, povede se nejlépe setí prostřední, a svítí-li slunce na Masopustní úterý, je nejlépe sít pozdě.
Když sluní v masopustní dny, bude jasné i Vzkříšení (= Velikonoce).
Jsou-li o masopustě rampouchy, je dobrý rok na mouchy a je dlouhý len.
Suchý půst - úrodný rok.
Svítí-li slunce na bláznivé masopustní dni, bude pěkná pšenice i žito.
Konec masopustu jasný - len krásný.
Masopust na slunci - pomlázka u kamen.
Svatá Veronika seká ledy z rybníka.
O svaté Veronice bývá ještě sanice.
Masopust na slunci - pomlázka v senci.
O světici Veří dodírá se peří.
Jsou-li o masopustě dlouhé rampouchy, je úrodný rok na mouchy.
Svítí-li slunce o masopustě, bude pěkná pšenice a žito podzimní.
Krátký masopust - dlouhá zima.
Valentyna, Valentýn a Valentýna
Svatý Valentin - první jarní svátek, svatý Matěj - druhý jarní svátek.
Když Valentin pustil, každý svatý pustí.
Valentinské zimy formani se bojí.
Svatý Valentin pouští mrazy a sněhy hází.
Když se na Valentina napije z koleje pták, tak se na Matěje z ní napije vůl.
Na svatého Valentýna nemá hospodyně nasazovat husy na vejce - nebudou prý dobrá housata.
Na svatého Valentýna se ze srdcí směje Hermésova špína.
Svatý Valentýnek - jara tatínek.
Na svatého Valentýnka sej přísadu do záhonka.
Na svatého Valentýna zima sílit počíná.
Je-li na svatého Valentýna hvězdnatá obloha, bude pozdní jaro.
Na svatého Valentýna zamrzne i kolo mlýna.
Etela a Petr (stol.)
Svatý Petr vládne mrazem.
Svatý Petr vládne mrazu, svatý Jiří teplu.
Přijde-li na Stolici svatého Petra mráz, zima již na dlouho neožije.
Den svatého Petra stolování zimu ještě nevyhání.
Jak tlustý a hrubý mráz bude za noce před Stolováním svatého Petra, takový bude za 40 dní pořád.
Když mrzne na Petra nastolení, mrznout bude 40 dní bez prodlení.
Noc o svatém Petru stolování vyznačuje budoucnost takto: je-li chladno - mrazy dále budou, je-li teplo - mrazy pominou, je-li deštivo - bude vlhký rok, je-li větrno - bude suchý rok, je-li jasno - bude na polích klasno.
O svatém Petru nastolení je-li mráz, po 40 dní mu konec není.
Svatý Petr za stolem ponechává na holém a teprve v okovech (1. srpna) posílá sedlákům výsluhy.
Do Petra není tepla.
Je-li na svatého Petra nastolení mráz, bude mrznout ještě 14 dní.
Je-li na Stolici svatého Petra zima, ještě dlouho potrvá.
Božetěch, Dora, Doris a Dorota
Je-li svatá Dorota ucouraná, zvedou se brambory.
Svatá Dorota sněhem stromy ometá.
Svatá Dorota sněhem zametá.
Svatá Dorota donese skřivánka v košíčku.
Svatá Dorota - sníh nebo slota.
Svatá Dorota rozdává ptákům píšťalky.
Na svatou Dorotu si jdou ptáci kupovat na ptačí trh píšťalky.
Svatá Dorota rozdává ptáčatům písničky.
Svatá Dorota také na sníh bohatá.
Svatá Dorota - sněhu forota.
Svatá Dorota stromy sněhem ometá.
O svaté Dorotě uschne košile na plotě.
Když na Dorotu svítí slunce, ponesou hodně slepice.
Dorothea v rychlém běhu přinášívá nejvíc sněhu.
Na svatou Dorotu rádo teče do botů.
Na svatou Dorotu odmeť sníh od plotu.
Pranostiky pro celý měsíc Únor
Severní větroví ke konci února zvěstují ourodný rok.
Když v únoru není déšť, není to dobré ani pro seno, ani pro obilí.
V únoru když skřivan zpívá, chudobný rok potom bývá.
Únor bílý a mrazivý naději na úrodu posílí.
Usadí-li se bílá husa v únoru na poli, bude hodně obilí.
V únoru se zima setkává s létem.
Únor má své vrtochy - staví i bourá ledové mosty.
Je-li v únoru zima a led, nebude nouze o žitný chléb.
V únoru je lépe viděti hladového vlka u ovčince, nežli bez kabátu pracujícího sedláka na poli.
Netrkne-li únor zimu, alespoň do ní kopne.
Veliké mrazy a málo sněhu v únoru působí rolím i stromům samou nehodu.
V únoru z množství sněhu dobrá úroda svítá, mnoho ovoce a sena, však málo žita.
Je-li únor mírný, rok bude bídný.
Třeskutá zima v únoru naplňuje komoru.
Únor ledy jiskří, sněhy plíští, vodu pouští.
Když v únoru mušky lítajú, to v marcu robky v ruce chuchajú.
Únor vždy spustí.
Mnoho mlh v únoru přináší toho roku mnoho deště.
Jestli v únoru se mušky mlely, zjara rády umírají včely.
Únor dláždí cesty k jaru.
Únorová voda - pro pole škoda.
Únor bílý - pole sílí.
V únoru z množství sněhu sena mnoho svítá, málo ovsa však a málo žita.
V únoru sníh a led - v létě nanesou včely med.
V únoru-li vítr neburácí, jistě v dubnu krovy kácí.
Netrkne-li únor rohem, šlehne ocasem.
Když půlnoční větrové v tomto měsíci (únoru) silné jsou, bývá dobrá čáka úrody na ovoce; pakli ale ne, tak přicházejí v měsíci dubnu, máji a škodí vínu a stromům.
Teplý únor - studené jaro, teplé léto.
Když v únoru mráz ostro drží, to dlouho již nepodrží.
Je-li v únoru zima a sucho, bývá prý horký srpen.
Jestli února měsíce jest teplo, nepohrdej hned pící, která ti zůstává, neb s námi ráda zima po Veliké noci zahrává.
Únor plní příkopů míle, buď černě, nebo bíle.
Mnoho mlh v únoru přivodí mokré léto.
Skřivánek-li v únoru zpívat počne, v dubnu jistě umlkne.
Kdyby únor mohl, umořil by v krávě tele a v kobyle hříbě.
Únor zimě nakonec odporuje.
Když únor vodu spustí, ledem ji březen zahustí.
Leží-li kočka v únoru na slunci, jistě v březnu poleze za kamna.
Jestli únor honí mraky, staví březen sněhuláky.
I když únor mrazem jiskří, ukáže i časy příští.
Komáři-li v únoru si bzučí, v březnu pak mrazivý vítr skučí.
Po lednu nepřichází jaro, ale jen další zimní měsíc - únor.
Nechce-li severňák v únoru váti, v dubnu se to musí přec jenom státi.
Sněhový únor - sílí úhor.
Kdyby měl únor tu moc jako leden, nechal by v krávě zmrznout tele.
Když skřivánek v únoru zpívá, brzy se pod nosem slívá.
V únoru když skřivan zpívá, velká zima potom bývá.
Únor - zimy úmor.
Neobjeví-li se ledy do února, objeví se v únoru.
Když tě v únoru zašimrá komár za ušima, poběhneš jistě v březnu ke kamnům s ušima.
V únoru prudký severníček - hojné úrody bývá poslíček.
Když větrové na konec února uhodí, moc obilí se na poli neurodí.
Je-li únor mírný ve své moci, připílí s mrazem březen i v noci.
V únoru-li slavík zpívá, v dubnu zavřená ústa mívá.
Co si únor zazelená - březen si hájí. Co si duben zazelená - květen mu to spálí.
Vánice a metelice v únorový čas neopustí nás.
Na čem velký (leden) pracoval, na tom se malý (únor) vysílí.